Hotel, který je zrekonstruovaný historický objekt, se nachází na samotě uprostřed lesů, poblíž obce Vysoká Lípa v Národním parku České Švýcarsko. Je obklopen tichem. Jde o výborné místo pro odpočinek od rušné civilizace. Poloha hotelu z něj činí ideální místo pro dokonalé zmapování, jak Národního parku České Švýcarsko, tak na kole po cyklotrasách na lesních cestách lehce dosažitelného Národního parku Saské Švýcarsko na německé straně. Oba parky jsou proslulé svými hlubokými lesy, tajuplnými pískovcovými skalními městy a bizarními útvary, vyhlídkami a hrádky. Naskýtá se výborná příležitost zavítat do "Benátek na Labi" – sousedních Drážďan. Vysoká Lípa je převážně rekreační obec, místní část Jetřichovic. V obci Vysoká Lípa můžete shlédnout Památník obětem I. světové války a různé stavební styly lidové architektury. K ubytování jsou pro Vás připraveny dvoulůžkové až čtyřlůžkové jednoduše zařízené pokoje se sprchou a WC. Pro ubytované hosty je k dispozici klubovna s televizí, restaurace, terasa s občerstvením, venkovní dětský koutek, půjčovna kol, hřiště na odbíjenou a nohejbal, možnost uschování kol, hřiště na malou kopanou. Parkoviště se nachází hned u hotelu a je zdarma.
GPS: N50.513990, E14.200786
INFORMACE
Restaurace: Domácí ČESKÁ kuchyně a minutky
restaurace - 49 míst
salonek - 20 míst / krb /
zimní zahrada - školící místnost - 50 míst
venkovní terasa - 40 míst
Ubytování:
zhruba 49 míst k ubytování
z toho 1x5 lůžkový, 1x4 lůžkový, 4x2 lůžkový a další ....
wc, sprcha a wifi na pokojích
Další:
Vhodné pro svatby, rauty, oslavy, jednání, školení, školy v přírodě, sportovní soustředění a pod.
Parkoviště i pro BUS
Zřícenina bývalého mlýna je k vidění na romantickém místě v kaňonu říčky Kamenice. Mlýn je známý hlavně z natáčení pohádky Pyšná princezna. Okolí mlýna a říčky Kamenice je velmi okouzlujícím místem. V létě paprsky slunce prostupují hustými korunami stromů, v křišťálově čisté vodě uvidíte velké množství ryb a celé místo Vás vtáhne jako do pohádky.
Před mnoha lety měl Dolský mlýn důležité postavení mezi mlýny v kraji. Později sloužil jako výletní restaurace při dolní stanici člunové dopravy jižní části Srbskokamenické soutěsky. Později soutěska byla nazývána Ferdinandova, na počest Ferdinanda D´Este, následníka Rakousko - Uherského trůnu. Místo je křižovatkou turistických cest. Pokud budete pokračovat proti proudu narazíte na malý můstek, který byl postavený začátkem 20. století. Sice se zdá, že na tom není nic zajímavého, ale jedná se o první železobetonovou stavbu na území bývalého Rakouska - Uherska. Kousek od můstku najdete malebnou louku uprostřed skal, obklopenou hlubokými lesy. Za šumu říčky a zpěvu ptáčků dojte ke spodní části Ferdinandovy soutěsky - jež je dnes nepřístupná. Návštěva tohoto kouzelného místa pro Vás jistě bude zajímavým zážitkem.
Lokalita: 1 km od Vysoké Lípy, 3 km západně od Jetřichovic, 1 km východně od Kamenické stráně
Přístupnost: Z Vysoké Lípy a ze Srbské Kamenice po modré turistické trase, z Kamenické stráně po zelené turistické trase a z Jetřichovic po žluté turistické trase.Kouzelný výhled z Mariini vyhlídky vysoko na skalách z dřevěného altánu byl ohrožen, jelikož v září 2005 vznikl v altánu požár, který zničil tuto nádhernou vyhlídku. Naštěstí oheň se už dál nerozšířil.
V roce 2007 jsme zkolaudovali altán nový.
Mariinu vyhlídku zde nechal postavit rod Kinsky jako i další vyhlídkové altány v okolí, Vilemína vyhlídka a Rudolfův kámen.
Lokalita: Jetřichovice
Přístupnost: Pěšky se vydáte z Jetřichovic po červeně značené turistické značce.Romantická plavba lodičkou na říčce Kamenici Tichou (Edmundovou) a Divokou soutěskou s veselým výkladem převozníka. Jezdí se v obou směrech, po proudu i proti proudu. Na Mezním můstku mezi soutěskami je možnost občerstvení v restauraci.
Soutěsky na Kamenici tvořily dlouhou dobu obtížnou překážku, kterou museli obyvatelé pravobřežních obcí Vysoké Lípy a Mezné zdolávat cestou do kostela v Růžové. Kamenice však byla nejen překážkou, ale i zdrojem příjmů - plavilo se tu dříví a při zimních tazích pstruhů a lososů nastávaly rybářům zlaté časy. A do toho přišli odvážlivci s nápadem splout soutěsky na vorech. Pět dobrodruhů uzavřelo v r. 1877 zdánlivě šílenou sázku v hřenské hospodě U zeleného stromu a pak na třech vorech vyplulo od Dolského mlýna do míst, kterým tenkrát lidé říkali "konec světa". Čtyři metry dlouhá plavidla dopravila posádku bez úhony až do Hřenska. Tím byl položen základ využití soutěsek jako turistické atrakce. Kníže Clary-Aldringen poovolal italské odborníky a pod jejich vedením pak na 200 dělníků upravovalo soutěsky, pomáhal i Horský spolek pro České Švýcarsko. Byly zřízeny plovoucí chodníčky, mostky, vystříleny tunely, zasazeny lávky nad vodou a postaven jez. Dne 4. května 1890 byla slavnostně otevřena Tichá neboli Edmundova soutěska a restaurace v soutěskách. Provoz obstarávalo pět lodiček, převozníci v námořnických stejnokrojích poháněli a kormidlovali plavidla bidlem, což zůstalo dodnes. Divoká soutěska se svého otevření a první plavby dočkala o osm let později v r. 1898.
O oblíbenosti této atrakce si uděláme obrázek z doložených písemností z dvacátých let 20. stol. - v Edmundově soutěsce převáželo 14 člunů, v Divoké 7, dohromady navštívilo soutěsky v průměru 160 000 lidí ročně. Plavilo se od sedmé ranní hodiny do tmy a byly stanoveny i přísné předpisy - v soutěskách byl zakázán podomní obchod, žebrota, fotografování jako obchodní činnost a vylepování politických letáků
Lokalita: Hřensko
Přístupnost:
Autem cca 300 metrů od začátku soutěsek je velké parkoviště. Autobusem z Děčína - zastávka k soutěskám. Pokud nebudete vědět, stavte se v informačním středisku ve Hřensku, na nábřeží u Labe.
Provozní doba:
denně od Velikonoc až do konce října
Tichá soutěska od 9:00 - 18:00 (poslední jízda po proudu)
Divoká soutěska od 9:00 - 17:30
Vstupné: Dospělí 50,- Kč, děti a důchodci 25,- Kč
Parkovné: automobil 100,- Kč / den; autobus 200,- Kč / den
Dnes už zaniklá osada při soutoku Křinice a Brtnického potoka. Na české straně ji připomíná jen několik místností vytesaných ve skále, na německé straně zůstalo jediné stavení. Nedaleko se nachází hraniční přechod pro pěší z Krásné Lípy do Hinterhermsdorfu.
Krajina plná fantazie jež tvoří malebné městečko pískovcových skal najdete na okraji Labských pískovců v obci Tisá. Procházkou městečkem budete překvapeni prapodivnými tvary skal, které Vám budou připomínat podoby obličejů, zvířat a jiných tvarů. Nechte svoji fantazii plynout v říši skal, vytvářející krásný kontrast mezi nebem a zemí, jež je pokryta jemným, velmi světlým pískem, někdy až bílé barvy. Dříve jste se do oblasti dostali pouze v doprovodu průvodce, dnes je oblast přístupná po upravených a značených cestách.
V 19. století bývalo toto místo divokým labyrintem skal, kam nikdo nevstoupil. O tomto místě se vyprávěla pověst o francouzském šlechtici Leduquinovi a zlých skřítcích, aby tak bylo zabráněno každému, kdo na toto území chtěl vstoupit bez doprovodu průvodce. Zákaz vstupu bez průvodce byl zrušen s ustanovením republiky v roce 1918. Nyní se bát nemusíte, žádní zlý skřitci zde nebydlí.
Legenda o šlechtici Leduquinovi a zlých skřítcích:
Za francouzské revoluce šlechtic jménem Leduquin uprchl ze své rodné Francie. Do Tiských stěn náhodou dorazil. Přinesl si s sebou velký poklad, prý rodinný poklad to byl, mezi skalami ho zakopal. Po čase chtěl poklad vzít, ale v labyrintu skal poklad již nikdy nenašel. Hledal ho tam dlouhá léta, hledal a hledal, ale nenašel. Chudák se z toho pomátl. Potom prý, aby hlady neumřel, zadarmo sedlákům dobytek léčil. Legenda vypráví, že skřítkové zlý poklad hlídají. Kdo se poklad hledat vydá, tomu skřítkové do kapes bludné koření nasypou a již nikdy cestu z labyrintu ven nenajde. Proto bychom i my na pozoru měli být a držet se vyznačených stezek. Člověk nikdy neví.
Lokalita: Tisá
Přístupnost: Z centra obce se držte ukazatelů.
Autem: Od Děčína směr Sněžník a pak Tisá. Od Jílového u Děčína a Ústí nad Labem, směr Libouchec a pak Tisá.
Otevírací doba: Celoročně volně přístupná
Vstupné : dospělý 20,- Kč, dítě 10,- Kč
Kontakt: www.tisa.cz
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jako z ptačí perspektivy nádherný výhled z Belvedéru se vyjímá. Labský kaňon, obrovské údolí obklopené vysokými skalami, jež řeka Labe protíná. Za letních dnů místo plné kouzel je, když slunce zapadá a svoji barevnou hru na nebi promítá.
Nejspíše i z těchto důvodů byla zde zbudována terasa již v letech 1701 -1711 majitelem Františkem Clary-Aldringenem. Skálu nechal srovnat a vytvořit terasu, která byla později doplněna o umělý skalní otvor naproti ve skále , vyzdobený vysokým arkádovým obloukem zakončený kamennou divadelní maskou. Konaly se zde různé odpočinkové aktivity, hudební a divadelní představení pro místní šlechtu, která se sem sjížděla z nedalekého Býnoveckého zámku. Po požáru na zámku, zájem šlechty ustal a naopak postupem času vzrostl zájem místních obyvatel, kteří začali toto místo navštěvovat. S rozvojem turistiky v kraji byl zde pro pohodlí navštěvníků vybudován dřevěný hostinec, který později byl nahrazen kamenným i s pokoji k přenocování.
Legenda: Dříve nebyly žádné přístupové cesty do Hřenska, pouze jediná a to po Labi. Říká se, že když pán František Clary-Aldringen po Labi do Hřenska přijížděl, vítal pána z Belvédéru hudební orchestr. František Clary-Aldringen neuměl je jinak nazvat než "škaredá školská muzika". Zřejmě asi v kraji nebyli lepší hudebníci:)
Lokalita: Labská stráň
Přístupnost: Autem z Děčína pojedete směr Ludvíkovice, Janov, Arnolitice a Labská Stráň, kde na náměstíčku odbočíte do leva a po cca 20 metrech zahnete do prava ( budete následovat ukazatel) a po nezpevněné cestě dojedete až k Belvedéru, kde je k dispozici parkoviště.
Autobusem z Děčína na Labskou stráň, kde vystoupíte na náměstíčku a poté budete následovat ukazatele směr Belvedér (viz. výše jak se dostat autem)
Pěšky se můžete vydat z Děčína (konečná autobusů 1,7 zastávka Nemocnice), po hřebeni Labských pískovců, červená turistická trasa, cca 11,5 km. Poté můžete pokračovat pěšky až do Hřenska. Stejnou trasou se můžete dostat na Belvedér z opačné strany a to ze Hřenska.
Otevírací doba:
Výhled z terasy: volně přístupný
Restaurace: leden - únor otevřeno pouze v so - ne od 11:00 - 16:00, březen - prosinec otevřeno st - ne od 11:00 - 21:00.
Upozornění: při větším množství sněhu, restaurace bývá většinou uzavřena.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Toužíte zvýšit si hladinu adrenalinu? Navštivte nejvyšší lanové centrum v Evropě v Janské u Děčína. Máte možnost vyzkoušet si zde fantastické atrakce na lanech. Svezete se až 50 km rychlostí 140 m dlouhou lanovkou, vyzkoušíte kočičí klády, kdy balancujete na šikmých a vodorovných kládách. V týmu minimálně osmi osob vyzkoušíte Obří Jakobův žebřík, slaníte se z 60 m skalního masívu a nakonec (pokud jste starší 14 let) se zhoupnete na největší houpačce na sloupech v Evropě. Součástí aktivit v adrenalinovém parku je také týmová bojová hra RUDÁ MISE v podzemním labyrintu bývalé tajné vojenské továrny. Při těchto aktivitách samozřejmě nechybí odborné vybavení a odborný dohled instruktorů, kteří zaručují bezpečnost.
Jetřichovice - Mariina skála - Vilemínina stěna - Purkartický les - Rudolfův kámen - Pohovka - Česká silnice - Šaunštejn (odbočka) - Vysoká Lípa - Dolský mlýn - údolí Jetřichovické Bělé - Jetřichovice
Výchozí bod: Jetřichovice
Příjezd možný autobusem (z Děčína nebo České Kamenice směr Vysoká Lípa) nebo autem (z Děčína nebo České Kamenice přes Srbskou Kamenici a Všemily)
Možnosti parkování: ve středu obce u restaurace Praha, event. na malém parkovišti před dětskou zotavovnou
Časový plán: včetně odbočky na Šaunštejn 4,5 hodiny (14 km)
Náročnost: lehká túra, vedoucí převážně po značených turistických trasách, až po Šaunštejn členitým skalnatým hřebenem; výstupy a sestupy, místy strmé traverzy; na Mariině skále, Rudolfově kameni a na Šaunštejnu umělé zajištění, výstup na vrcholové skály Šaunštejna exponovaný (lze vynechat)
Možnosti občerstvení: restaurace, hotely a penzióny v Jetřichovicích a ve Vysoké Lípě
Pozoruhodnosti:
* Mariina skála - panorama, nabízející se od vrcholového útulku, sahá až po Lužické hory a České středohoří
* Tetřevny - mohutné skalní převisy, které sloužily za války jako úkryt místního obyvatelstva, za míru jako časté stanoviště lovců, číhajících na tetřevy
* Rudolfův kámen - stejně jako Mariánka (Mariina skála) a Vilemínka, byl i tento vrchol pojmenován po jednom z členů šlechtického rodu Kinských, kteří se v 19. Století zasloužili o turistické zpřístupnění oblasti. Na nejvyšší bod k dřevěnému přístřešku vede neznačená odbočka (žebříky, umělé stupy, mírně exponované). Odměnou je krásný panoramatický výhled
* Loupežnický hrádek -Šaunštejn (viz. trasa č.2)
* Dolský mlýn - poprvé připomínaný již r. 1515, plnil svou funkci prakticky až do konce 2. světové války. Po r. 1881, kdy v úseku Ferdinandovy (Srbskokamenické) soutěsky krátce fungovala jednosměrná plavba na člunech, se "Dolák" stal rovněž oblíbeným turistickým cílem. Po r. 1945 byl mlýn opuštěn a postupně chátral. Dnes působí jeho ruiny tajemným a poněkud strašidelným dojmem.
Nakladatelství Kletr; www.kletr.cz
Zřícenina bývalého mlýna je k vidění na romantickém místě v kaňonu říčky Kamenice. Mlýn je známý hlavně z natáčení pohádky Pyšná princezna. Okolí mlýna a říčky Kamenice je velmi okouzlujícím místem. V létě paprsky slunce prostupují hustými korunami stromů, v křišťálově čisté vodě uvidíte velké množství ryb a celé místo Vás vtáhne jako do pohádky.
Před mnoha lety měl Dolský mlýn důležité postavení mezi mlýny v kraji. Později sloužil jako výletní restaurace při dolní stanici člunové dopravy jižní části Srbskokamenické soutěsky. Později soutěska byla nazývána Ferdinandova, na počest Ferdinanda D´Este, následníka Rakousko - Uherského trůnu. Místo je křižovatkou turistických cest. Pokud budete pokračovat proti proudu narazíte na malý můstek, který byl postavený začátkem 20. století. Sice se zdá, že na tom není nic zajímavého, ale jedná se o první železobetonovou stavbu na území bývalého Rakouska - Uherska. Kousek od můstku najdete malebnou louku uprostřed skal, obklopenou hlubokými lesy. Za šumu říčky a zpěvu ptáčků dojte ke spodní části Ferdinandovy soutěsky - jež je dnes nepřístupná. Návštěva tohoto kouzelného místa pro Vás jistě bude zajímavým zážitkem.
Lokalita: 1 km od Vysoké Lípy, 3 km západně od Jetřichovic, 1 km východně od Kamenické stráně
Přístupnost: Z Vysoké Lípy a ze Srbské Kamenice po modré turistické trase, z Kamenické stráně po zelené turistické trase a z Jetřichovic po žluté turistické trase.
Provozní doba: Volně přístupný
Kouzelný výhled z Mariini vyhlídky býval, kde ještě nedávno stával vysoko na skalách dřevěný altán. Bohužel v září 2005 vznikl v altánu požár, který zničil tuto nádhernou vyhlídku. Naštěstí oheň se už dál nerozšířil. Snad v brzké době se dočkáme nové vyhlídky. Mariinu vyhlídku zde nechal postavit rod Kinsky jako i další vyhlídkové altány v okolí, Vilemína vyhlídka a Rudolfův kámen.
Lokalita: Jetřichovice
Přístupnost: Pěšky se vydáte z Jetřichovic po červeně značené turistické značce.
Provozní doba:
V současné době nepřístupné
Vyhlídka byla postavena stejně jako Mariina a Vilemína vyhlídka rodem Kinských v 1. polovině 19. století. Dříve byla vyhlídka nazývána Vysoký kámen, pro svoji výraznost mezi skalami kousek od Jetřichovic. Z vrcholu je hezký výhled na skalní město a .
Lokalita: Jetřichovice
Přístupnost: Na vrchol pěšina zakončená výstupem po kamenných schodech. Výstup je náročnějšího rázu.
Provozní doba: Celoročně přístupná
Mohutné skalní převisy, které sloužily za války jako úkryt místního obyvatelstva, za míru jako časté stanoviště lovců, číhajících na tetřevy
Jeden z nejkrásnějších skalních hradů Českého Švýcarska se vypíná nad obcí Vysoká Lípa. Šaunštejn byl postaven někdy na přelomu 14. a 15. století za účelem ochrany tzv. České silnice, která byla významnou obchodní cestou spojující Čechy s Lužicí. Majitelé hradu Berkové z Dubé se nechvalně proslavili svou pověstí lupičů. Hrad se pro ně stal útočištěm k loupeživým výpravám do okolí. Proto je Šaunštejn znám také pod názvem Loupežnický hrad. Na konci 15. století byl hrad opuštěn a postupně zpustl.
U paty skalního masivu je vytesaná dutina, která pravděpodobně sloužila jako stání pro koně. Přístup na samotný hrad je umožněn po strmých schodech úzkou spárou ve skále. Na vrcholu stávala dřevěná hradní věž, dnes však po ní zůstal pouze půdorys vytesaný do skály. Vrcholky jednotlivých skal jsou spojeny můstky. 3 metry hluboká prohlubeň sloužila jako nádrž na vodu, podobná místnost byla využívána jako hladomorna.
Výstup na hrad určitě stojí za to nejen kvůli zbytkům hradních prostor, ale také díky nádhernému výhledu, který se Vám z vrcholu otevře. Za dobrého počasí spatříte značnou část Českého Švýcarska, ale i některé vrcholy v saské části labských pískovců. Přímo přes sebou budete mít jako na dlani obec Vysokou Lípu, dále pak Koliště, Růžovský vrch, za hranicemi Zirkelstein a Tschirnstein.
Přístupnost: Z Vysoké Lípy se vydáme od restaurace U Loupežáku po žluté turistické stezce na sever. Po 500 m odbočíme doleva na červenou turistickou stezku a po dalších asi 500 m dojdeme na místo.
Provozní doba: Hrad je celoročně volně přístupný, v zimě se z bezpečnostních důvodů jeho návštěva nedoporučuje.
* Falkenštejn - Rynartice - Pavlínino údolí
Jetřichovice - (Falkenštejn) - Haťový důl - Pod Suchým vrchem - Rynartice - Pavlínino údolí - Jetřichovic
Výchozí bod: Jetřichovice
Časový plán: 4 hodiny (14 km)
Náročnost: s výjimkou výstupu na Felkenštejn (lze vynechat) lehká túra, vedoucí převážně po značených turistických cestách; táhlý výstup pod vrchol Suchého vrchu, jinak se jde většinou po rovině nebo z kopce. Pozor: případný výstup na vrcholové skalisko Falkenštejna (t.č. neznačen a bez umělého zajištění) vyžaduje maximální opatrnost a v dolní části také obratnost! S batohem a za mokra velmi nebezpečné!
Možnosti občerstvení: restaurace a penzióny v Rynarticích a Jetřichovicích
Pozoruhodnosti:
* skalní hrad Falkenštejn - z vrcholu se nabízí krásný výhled především na sousední Havraní skálu, ale také do vzdálenějšího okolí. Z půvoního hradu se zachovaly jen prostory tesané ve skále, tj. hlavní komnata s okenním výklenkem, kaple a dnes již zčásti zasypaná cisterna
* Haťový důl - dostal své jméno podle někdejších hatí, v současnosti nahrazených štěrkem a asfaltem
* Trpasličí skála - pískovcový masív nad výraznou roklí, v němž jsou vytesány barevné reliéfy trpaslíků s letopočtem 1882 a monogramem EV, podle autorů otce a syna Vatterových, kteří sem tyto figurky vytesali
* Pavlínino údolí - romantické lesnaté a místy skalnaté údolí říčky Chřibské Kamenice
Nakladatelství Kletr; www.kletr.cz
Nenáročný výstup do stráně, kde je ve skále vytesaná Sněhurka a sedm trpaslíků. Toto pohádkové místo se nachází nedaleko silnice z Rynartic do Jetřichovic. Roku 1833 sochař Ernest Wahr vytesal tyto postavičky do skal uprostřed lesů. Najít je všechny je celkem zábavná hra. Že objevíte všech 7 trpaslíků nezaručujeme. I když jsou trpaslíci nedaleko od sebe a jsou barevní, zjeví se vám vždy, když to nejméně čekáte. Určitě je najdete všechny, ale dá to zabrat.
romantické lesnaté a místy skalnaté údolí říčky Chřibské Kamenice
Zbytky skalního hradu naleznete kousek od Jetřichovic. Zachovala se jen síň vytesaná do skály s okenním výklenkem a kapličkou. Z vrcholu se Vám naskytne široký výhled do okolí na Havraní skálu, Růžovský vrch i vzdálenější Děčínský Sněžník.
Hrad vznikl pravděpodobně ke konci 13. století a sloužil jak k ochraně obchodní cesty tzv. "České cesty" do Lužice, tak měl i úlohu správní, díky kolonizační činnosti tehdejších majitelů, rodu Michalovců. V průběhu let vystřídal hrad několik majitelů, kteří nadále podnikali loupežné výpravy do bohaté Lužice. Během držení rodem Vartenberků se v loupežných výpravách pokračovalo. Hrad hrál důležitou úlohu ve sporu Vartenberků s Lužicí. Šestiměští drželi posádku hradu v olbležení, když Pražané dobývali Děčína. Hradu nebylo možné dobít a tak legenda "O bílém jelenu" vypráví o léčce díky níž byl hrad dobit:
V dávných dobách správce hradu se svoji dcerou Zdislavou na hradě Falkeštejn žil. Velitel stráží jež posádce hradu velel , tajně na Zdislavu myslel, jako i mladý zbrojnoš jménem Hynek, který byl její krásou uchvácen. Jednoho dne loupežníci velitele posádky zajali, oběšením pohrozili a za úplatu přemluvili, aby hrad Falkenštejn do jejich rukou padl. Velitel stráží, zkrvavený v tváři do hradu se vrátil. Hradní pán jeho příběhu uvěřil, netušíc ho jeho statečnosti penězi odměnil. Úlisný velitel kul pikle delší dobu až jednoho dne, hradního pána k oknu nalákal, pod záminkou, že bílého jelena pod hradem spatřil. Jak se pán k oknu přiblížil, velitel stráží za nohy ho popadl z hradeb do hlubokých roklí svržen byl. Velitel pak Zdislavu uchopil, smrtí ji pohrozil, běžel poté loupežníky do hradu vpustit, naštěstí jeho podlé počínání statečný Hynek zpozoroval, velitele i loupežníky svoji silou zamordoval. Majitelé hradu Hynka správocvání hradu pověřili a jeho ženou Zdislava se stala. Dnes se jen zbytky skalního hradu zachovali.
Lokalita: severovýchodně od Jetřichovic
Přístupnost: Cesta k hradu je obtížnějšího rázu. Celoročně volně přístupný
ostal své jméno podle někdejších hatí, v současnosti nahrazených štěrkem a asfaltem
Doubice - údolí Doubického potoka - U Sloupu - Na Tokání - Úzké schody - Bor - údolí Doubického potoka - Doubice
Výchozí bod: Doubice - viz. trasa č. 7
Možnosti parkování: parkoviště ve středu obce u Doubické hospody nebo u chaty Hubertus; zaparkovat lze také v údolí Doubického potoka v místě, kde silnici opouští žlutá značka (0,5 km jižmě od okraje Doubice), čímž se túra zkrátí o 3 km.
Časový plán: 3 až 4 hodiny (12 až 15 km)
Náročnost: lehká túra, vedoucí po lesních silničkách a značených turistických cestách; jedinou obtížnou partií jsou Příkré schody (lze obejít)
Možnosti občerstvení: restaurace a chaty v Doubici, ubytovací hostinec Na Tokání
Nakladatelství Kletr; www.kletr.cz
Hřensko - Tři prameny - Pravčická brána (odbočka) - Mezní Louka - Nad soutěskami - Divoká soutěska - Tichá soutěska - Hřensko
Hřensko; příjezd možný autobusem z Děčína nebo autem, případně lodí (v letní sezóně z Děčína)
Hřensko, samotná obec nebo parkoviště za restaurací Klepáč (v sezóně bývají parkovací místa brzy obsazena, je třeba si přivstat)
celkově 5 až 6 hodin (min. 15 km pěšky + 1,5 km na pramicích)
lehká túra, vedoucí po dobrých, značených turistických stezkách; kromě úvodního výstupu k Pravčické bráně se jde převážně mírně zvlněným terénem, po rovině nebo z kopce.
výletní restaurace Sokolí hnízdo a bufet pod Pravčickou bránou, hotel a stánky na Mezní Louce, výletní hostinec a bufet v Tiché soutěsce, restaurace a penzióny v Hřensku.
Nakladatelství Kletr; www.kletr.cz
Turistická stezka vedoucí ze Hřenska na Mezní Louku.
Romantická plavba lodičkou na říčce Kamenici Tichou (Edmundovou) a Divokou soutěskou s veselým výkladem převozníka. Jezdí se v obou směrech, po proudu i proti proudu. Na Mezním můstku mezi soutěskami je možnost občerstvení v restauraci.
Soutěsky na Kamenici tvořily dlouhou dobu obtížnou překážku, kterou museli obyvatelé pravobřežních obcí Vysoké Lípy a Mezné zdolávat cestou do kostela v Růžové. Kamenice však byla nejen překážkou, ale i zdrojem příjmů - plavilo se tu dříví a při zimních tazích pstruhů a lososů nastávaly rybářům zlaté časy. A do toho přišli odvážlivci s nápadem splout soutěsky na vorech. Pět dobrodruhů uzavřelo v r. 1877 zdánlivě šílenou sázku v hřenské hospodě U zeleného stromu a pak na třech vorech vyplulo od Dolského mlýna do míst, kterým tenkrát lidé říkali "konec světa". Čtyři metry dlouhá plavidla dopravila posádku bez úhony až do Hřenska. Tím byl položen základ využití soutěsek jako turistické atrakce. Kníže Clary-Aldringen poovolal italské odborníky a pod jejich vedením pak na 200 dělníků upravovalo soutěsky, pomáhal i Horský spolek pro České Švýcarsko. Byly zřízeny plovoucí chodníčky, mostky, vystříleny tunely, zasazeny lávky nad vodou a postaven jez. Dne 4. května 1890 byla slavnostně otevřena Tichá neboli Edmundova soutěska a restaurace v soutěskách. Provoz obstarávalo pět lodiček, převozníci v námořnických stejnokrojích poháněli a kormidlovali plavidla bidlem, což zůstalo dodnes. Divoká soutěska se svého otevření a první plavby dočkala o osm let později v r. 1898.
O oblíbenosti této atrakce si uděláme obrázek z doložených písemností z dvacátých let 20. stol. - v Edmundově soutěsce převáželo 14 člunů, v Divoké 7, dohromady navštívilo soutěsky v průměru 160 000 lidí ročně. Plavilo se od sedmé ranní hodiny do tmy a byly stanoveny i přísné předpisy - v soutěskách byl zakázán podomní obchod, žebrota, fotografování jako obchodní činnost a vylepování politických letáků
Lokalita: Hřensko
Přístupnost: Autem cca 300 metrů od začátku soutěsek je velké parkoviště. Autobusem z Děčína - zastávka k soutěskám. Pokud nebudete vědět, stavte se v informačním středisku ve Hřensku, na nábřeží u Labe.
Provozní doba:
denně od Velikonoc až do konce října
Tichá soutěska od 9:00 - 18:00 (poslední jízda po prouduDivoká soutěska od 9:00 - 17:30
Vstupné: Dospělí 50,- Kč, děti a důchodci 25,- Kč
Parkovné: automobil 50,- Kč / den; autobus 100,- Kč / den
Kontakt: tel.: +420 412 558 245
www.soutesky-hrensko.cz www.soutesky.cz
Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti.
Hluboko v lesích nedaleko Hřenska, obklopena tajemným klidem, jakoby čas zapomněl udávat svůj tón, stojí ukrytá Pravčická Brána. Již po staletí vábí milovníky přírodních krás svým kouzlem. Mnoho z nás ji navštívilo a kdo ne, možná ji spatřil alespoň na obrázku. Když pod tímto kamenným obloukem poprvé stanete, jeho velikost Vás ohromí. Rozměry Pravčické Brány jsou úctyhodné, přesto však při pohledu z blízka se zdají býti ještě větší. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.
Od místa vstupu k Pravčické bráně se rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky tyčící se vysoko nad korunami stromů, odkud můžete pozorovat samotnou Pravčickou bránu nebo se kochat působivými pohledy do blízkého i vzdálenějšího okolí. Za pěkného počasí lze dohlédnout až na Děčínský Sněžník. Z Pravčické brány vede také nádherná cesta (jedna z přístupových cest cca 6 km dlouhá) s působivými scenériemi až na Mezní louku.
V areálu můžete navštívit výletní zámeček Sokolí hnízdo, kde je otevřeno muzeum NP Č.Š. Občerstvit se zde můžete v restauraci se zachovalými interiéry z 19. století. K dispozici Vám je také turistické informační centrum.
Lokalita: Hřensko
Přístupnost:
Auto musíte nechat na parkovišti ve Hřensku (placené parkoviště za restaurací Klepáč) a nebo dojet na parkoviště na Mezní Louku (u hotelu Mezní Louka), toto jsou dva výchozí body pro výlet na Pravčickou bránu (mimo tato místa je přísný zákaz parkování). Z těchto bodů poté pokračujte pěšky po vyznačené červené trase.
Provozní doba:
duben - říjen: denně od 10.00 - 18.00
listopad - březen: pouze so, ne od 10:00 - 16:00
Vstupné do areálu : dospělý 50,-Kč, dítě 30,-Kč
Kontakt: Tel: +420 412 554 286 E-mail: info@pbrana.cz
Mezní Louka; příjezd možný buď autobusem (z Děčína přes Hřensko), nebo autem (z Děčína přes Hřensko, případně z Jetřichovic přes Vysokou Lípu).
parkoviště za hotelem Mezní Louka (vlevo od silnice do Mezné)
3 hodiny (11 km)
lehká túra, vedoucí převážně po značených turistických trasách; jediné strmé stoupání (k malé Pravčické bráně), na Šaunštejnu žebříky (výstup na vrcholové skalisko mírně exponovaný, lze vynechat)
hotel Lípa a restaurace U Loupežáku ve Vysoké Lípě, hotel a stánky na Mezní Louce
Nakladatelství Kletr; www.kletr.cz
Vyhlídkový bod Ptačí kámen - výhled na Grosser Zschirnstein, přes údolí Kamenice na Růžovský vrch.
Kdo spatřil její větší sestru "Pravčickou bránu", bude se mu zdát Malá Pravčická brána podstatně menší. Je vysoká pouhých 2,3 m, široká 3,3 m a 1-1,5 metru dlouhá. Přesto je určitě zajímavým zpestřením Vašeho výletu navštívit tuto přírodní zajímavost při toulkách malebnou krajinou. Cestou po červené turistické značce jež Vás sem zavede, můžete navštívit mnoho vyhlídek jako např. Mariinu, Vilemínu vyhlídku nebo Rudolfům kámen.
Lokalita: severně od Vysoké Lípy
Přístupnost: Z Jetřichovic se vydáte po červené turistické značce směrem na Mezní Louku, kde cestou je označena odbočka k Malé Pravčické bráně.
Otevírací doba: Celoročně volně přístupná
Výchozí bod: Hřensko
Možnosti parkování: Hřensko, túru lze nastoupit v jiné obci (Arnoltice, Růžová, Janov) - výhodou je lepší parkování
Časový plán: 4,5 až 5 hodin (17 km)
Náročnost: lehká túra, vedoucí převážně po značených turistických cestách; časté výstupy a sestupy.
Možnosti občerstvení: restaurace, penzióny v Hřensku, Arnolticích, Růžové a Janově hostinec při ústí údolí Suché Kamenice.
Pozoruhodnosti:
* údolí Suché Kamenice - krásně modelované pískovcové stěny
* Růžová - rekonstruovaný barokní kostel s dřevěnou zvonicí
* Hájenky - samota, výhledy na Grosser Zschirnstein a Zirkelstein
* Janov - mj. větrný mlýn holandského typu z r. 1844
* Labská vyhlídka - působivý pohled na údolí Kamenice a Hřensko, na scenérie údolí Labe
Nakladatelství Kletr; www.kletr.cz
Malý potůček Suché Kamenice v němž teče voda pouze od podzimu do jara. V říčce je spousta balvanů a kamenů jež vytvářejí malé vodopády. V zimě je toto místo natolik kouzelné, voda je místy zamrzlá a tvoří různé ledopády, jež jiskřivě vynikají v útrobách hlubokého lesa. Celé místo je velmi tiché a romantické i v letních měsících, kdy potůček většinou vyschne.
Přístupnost:
K Suché Kamenici se nejlépe dostanete po červené turistické trase z nábřeží ve Hřensku (cca1 km) a pak pokračujete kaňonem vzhůru na Labskou stráň, kde můžete navštívit kouzelnou vyhlídkovou terasu s restaurací Belvedér nebo můžete změnit směr a odbočit z kaňonu říčky po modré turistické trase do Arnoltic
Větrný mlýn holandského typu z r. 1844
Působivý pohled na údolí Kamenice a Hřensko, na scenérie údolí Labe
Hájenky - samota, výhledy na Grosser Zschirnstein a Zirkelstein
Zrekonstruovaný barokní kostel s dřevěnou zvonicí
http://www.obec-jetrichovice.cz/napady-a-tipy-na-vylet/