Česká republika

Poloha

Česká republika je vnitrozemským státem, který se nachází uprostřed mírného pásu severní polokoule ve střední části Evropy a zaujímá území historických zemí Čech, Moravy a části Slezska.
Státní hranice tvoří sousedství s Polskem (761,8 km), Německem (810,3 km), Rakouskem (466,3 km) a Slovenskem (251,8 km).

Z fyzicko-geografického hlediska leží Česká republika na rozhraní dvou horských soustav Českého masivu a Západních Karpat. Územím České republiky prochází hlavní evropské rozvodí oddělující povodí Severního, Baltského a Černého moře.

Historie

Nejstarším historicky doloženým etnikem, obývajícím Českou kotlinu od počátku 4. století př. Kr., byly keltské kmeny Bójů, podle nichž území dostalo název Boiohaemum (Domov Bójů), latinsky Bohemia. Na přelomu letopočtu byli Keltové vytlačeni germánskými kmeny. Od 6. století území osidlovaly slovanské kmeny, které vytvořily v 7. století kmenový svaz proti avarské expanzi (tzv. Sámova říše). Po roce 820 vznikl na území dnešní republiky první doložený státní útvar, Velkomoravská říše, s níž je spojena christianizace oblasti. Po jejím zániku počátkem 10. století nastal přesun jádra vytváření státnosti do Čech.

Konečné sjednocení státu se podařilo roku 995 rodu Přemyslovců. Od středověku se hranice hlavních historických zemí (Čechy a Morava) zásadně neměnily, ostatní území byla součástí Českého státu vždy jen dočasně.

Od roku 1526 byly země Koruny české součástí habsburské monarchie. Vždy si však chtěly uchovat svoji nezávislost.

Po rozpadu monarchie došlo roku 1918 ke spojení historických českých zemí s částmi Uherského království (Slovenskem a Podkarpatskou Rusí) a k vytvoření Československa jako jednoho z následnických států Rakouska-Uherska.

V roce 1938 zabavilo sousední Německo část území republiky (Sudety) ve svůj prospěch. Od března roku 1939 pak byl zbytek českých zemí okupován Německem přímo (Protektorát Čechy a Morava), zatímco na Slovensku byl vyhlášen samostatný stát.

V roce 1945 došlo k obnovení Československa (bez Podkarpatské Rusi) a zároveň k odsunu třímilionové německé menšiny. Po únorovém převratu roku 1948 se vlády ujala komunistická strana a zavedla v zemi totalitní režim. V šedesátých letech došlo k částečnému uvolnění, které však bylo v srpnu 1968 zastaveno vojenskou intervencí ze strany SSSR a dalších zemí Varšavské smlouvy.

Pád komunistického režimu v listopadu roku 1989 umožnil obnovení pluralitní demokracie. V následujících letech došlo k odsunu sovětských okupačních jednotek (1990-91) a k mnohým reformám uvnitř státu. Na počátku devadesátých let obě federativní republiky ve vzájemném dialogu dospěly k dohodě o rozdělení společného státu na dva samostatné státy. Česká republika vznikla rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR) 1. ledna 1993.

Česká republika vstoupila do NATO (1999) a 1. května 2004 se stala platným členem Evropské unie.

Architektura

Svou polohou v srdci Evropy byly české země v průběhu dějin konfrontovány s různými kulturními vlivy a stavebními styly. Protože naše země byla jen málo postižena jak poslední válkou, tak i asanací moderny, bylo zachováno bohaté kulturní dědictví. V České republice je celkem 12 chráněných památkových rezervací uznaných mezinárodní organizací UNESCO: Praha - historické centrum, Český Krumlov - historické centrum, Telč - historické centrum, Žďár nad Sázavou - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, Kutná Hora - historické centrum, Lednice - Lednicko-Valtický areál, Holašovice - vesnická rezervace, Kroměříž - zahrady a zámek, Litomyšl - zámek a zámecký areál, Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice, Brno - Vila Tugendhat, Třebíč - židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa.

Přírodní bohatství

Přírodní bohatství je v České republice chráněno ve mnoha chráněných krajinných oblastech a přírodních rezervacích. Na území ČR byly vyhlášeny čtyři národní parky (Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko) s nejpřísnějším režimem ochrany.

Na území České republiky se nachází četné studené i teplé prameny minerálních vod, které se využívají k léčebným a ozdravným procedurám v lázeňských oblastech a mnohé prameny jsou určeny k produkci pitných minerálních a stolních vod.

Průmysl

Česká republika má průmysl s dlouholetou tradicí. Skladba průmyslové výroby se vyvíjí směrem ke struktuře typické pro malé vyspělé tržní ekonomiky. V posledních letech se zvýšil podíl potravinářského průmyslu a poklesl podíl strojírenství, které je však nadále nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím ČR. Ze spotřebního průmyslu jsou nejrozvinutější tradiční průmyslová odvětví textilní a oděvní, výroba obuvi, porcelánu, keramiky a bižuterie.

Zemědělství

V potravinářství je nejvýznamnější produkce mouky, cukru, masa a piva. V České republice je zavedena dlouholetá tradice v chovu sladkovodních ryb, s tím souvisí i rozvinuté rybníkářství. Významnou exportní plodinou je chmel.

Státní symboly

Státní symboly jsou předměty, které si stát ústavou určil jako své oficiální nezaměnitelné označení. Symboly vycházejí z tradic státu a stát reprezentují.

Rozlišujeme velký státní znak a malý státní znak.

Velký státní znak

Velký státní znak je tvořen štítem se čtyřmi poli. Jednotlivá pole symbolizují historická území České republiky - Čechy, Moravu a Slezsko, čtvrté pole pak republiku jako celek. V prvním a čtvrtém poli je vyobrazen stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou. Ve druhém poli je na modrém podkladu umístěna červeno-stříbrně šachovaná orlice se zlatou korunou. Ve třetím poli se na zlatém podkladu nachází černá orlice s červenou zbrojí a zlatou korunou, ozdobená stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými listy a uprostřed vybíhajícím křížkem.

Malý státní znak

Malý státní znak je tvořen jediným polem, na němž je umístěn na červeném podkladu stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou.

Státní barvy

Státní barvy jsou bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí.

Státní vlajka

Státní vlajka se skládá z horního bílého pruhu a dolního červeného pruhu, do nichž je vsunut žerďový modrý klín. Poměr šířky k délce je 2:3. Modrý klín zasahuje do poloviny šířky vlajky. Visí-li vlajka svisle, pak je bílý pruh vlevo a červený vpravo, modrý je vždy nahoře. Užité barvy jsou národními barvami České republiky.

Prezidentská standarta

Vlajka prezidenta republiky je čtvercového tvaru. Na bílém podkladu, olemovaným okrajem z bílých, červených a modrých plaménků je umístěn velký státní znak, pod kterým je na červené stužce podložené žlutými lipovými ratolestmi bílý nápis PRAVDA VÍTĚZÍ.

Státní pečeť

Státní pečeť tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi. Okolo je vepsán nápis ČESKÁ REPUBLIKA.

Státní hymna

Hymnou České republiky je první sloka písně "Kde domov můj" z původní české hry Fidlovačka. Autorem textu je Josef Kajetán Tyl, autorem hudby František Škroup.

Česká republika

Česká republika je vnitrozemským státem, ležícím uprostřed mírného pásu severní polokoule ve střední části Evropy.

Státní hranice tvoří sousedství s Polskem v délce 761,8 km, Německem 810,3 km, Rakouskem 466,3 km a Slovenskem 251,8 km. Rozloha republiky činí 78 887 km².

Územím ČR prochází hlavní rozvodí oddělující povodí Severního, Baltského a Černého moře. Hlavní říční osy jsou v Čechách Labe (370 km) s Vltavou (433 km), na Moravě řeka Morava (246 km) s Dyjí (306 km) a ve Slezsku Odra (135 km) s Opavou (131 km).

Z hlediska fyzicko-geografického leží ČR na rozhraní dvou různých horských soustav. Západní a střední část ČR vyplňuje Česká vysočina, mající převážně ráz pahorkatin a středohory (Šumava, Český les, Krušné hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky). Do východní části státu zasahují Západní Karpaty (Beskydy). Nejvyšším bodem je hora Sněžka (1602 m.n.m.) v Krkonoších, nejníže položené místo je Labe na odtoku ze země u Hřenska, 115 m n. m.

Podnebí ČR se vyznačuje vzájemným pronikáním a míšením oceánských a kontinentálních vlivů. Je charakterizováno západním prouděním s převahou západních větrů, intenzivní cyklonální činností a poměrně hojnými srážkami. Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních vlivů. Velký vliv na podnebí ČR má nadmořská výška a reliéf. Z celkové plochy státního území leží 52 817 km2 (66,97%) v nadmořské výšce do 500 m, 25 222 km2 (31,98%) ve výšce 500 až 1 000 m a pouze 827 km2 (1,05%) ve výšce nad 1 000 m. Střední nadmořská výška České republiky je 430 m.

Rovněž flora a fauna vyskytující se na území ČR svědčí o vzájemném pronikání hlavních směrů, kterými se v Evropě šířilo rostlinstvo a živočišstvo. Lesy, převážně jehličnaté, zaujímají 33% celkové rozlohy ČR.

Také půdní pokryv se vyznačuje značnou variabilitou. Nejrozšířenějším typem půd v ČR jsou hnědé půdy.

Státní symboly České republiky

jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.

Geografie

Česká republika je vnitrozemský stát ve střední Evropě. Bývá označována za srdce Evropy. Bezprostředními sousedy ČR jsou Německo (na západě), Polsko (na severu), Slovensko (na východě, do konce roku 1992 společný stát Československo) a Rakousko (na jihu).

Rozloha

Česká republika se svou rozlohou necelých 79 000 km² řadí ke středně velkým evropským státům. Velikostně zhruba odpovídá Rakousku nebo Irsku. Z celkové rozlohy Evropské unie zaujímá svou velikostí přes dvě procenta. Českou republiku tvoří tři historická území – Čechy, Morava a Slezsko. Administrativně je Česká republika rozdělena na čtrnáct krajů, z nichž jeden tvoří Hlavní město Praha. Mezi města s největší rozlohou patří v České republice vedle Prahy také Brno, Ostrava, Plzeň nebo Olomouc.

Pohoří a vodstvo

Česká republika nemá přístup k moři. Územím však prochází hlavní rozvodí oddělující povodí Severního, Baltského a Černého moře. Hlavní říční osy tvoří v Čechách Labe (370 km) s Vltavou (433 km), na Moravě řeka Morava (246 km) s Dyjí (306 km) a ve Slezsku Odra (135 km) s Opavou (131 km). Z hlediska  vodního hospodářství mají velký význam vodní nádrže. Nejdůležitější jsou v současnosti přehrady, budované převážně v sevřených údolích řek. V České republice jich najdeme na 150, mezi nejznámější patří Lipno, Orlík nebo Vranov.

Dvacet jedna tisíc rybníků

V druhé polovině dvacátého století byla vybudována největší soustava přehrad v České republice – takzvaná vltavská kaskáda. V ČR se dále nachází asi dvacet jedna tisíc rybníků, jež tvoří neodmyslitelnou součást české krajiny. Tradice budování umělých vodních nádrží sahá v českých zemích až do středověku. Velkolepým dílem je soustava rybníků v jihočeské Třeboňské pánvi, vybudovaná převážně v šestnáctém století na tamějším panství mocného rodu Rožmberků. Na území ČR vyvěrá velký počet minerálních pramenů (kyselky obsahující oxid uhličitý, horké i radioaktivní prameny), které se využívají k léčebným účelům. Především západočeské lázně – Karlovy Vary, Mariánské lázně nebo Františkovy lázně – již po několik staletí vítají hosty z celé Evropy i z jiných kontinentů.

Klimatické podmínky

info

http://portal.gov.cz

Information about Czechia / Informationen über Tschechien / Informations sur la République Tchèque

Česká republika – hrady, zámky a jiné zajímavosti

Virtuální Česká republika – virtuální prohlídky Prahy a ostatních regionů České republiky

Atlas Česka – turistický průvodce po České republice, ubytování, mapy, tipy na výlet, trasy, restaurace, kultura, sport, přírodní scenérie

Důležitá telefonní čísla

Tísňová volání

• 156 - Městská policie hl. m. Prahy
• 158 - Policie České republiky
• 155 - Záchranná služba
• 150 - Hasiči
• 112 - Jednotné evropské číslo tísňového volání

Důležité kontakty