• Chrám chmele a piva
• Rezervovat prohlídku
• Chrám chmele a piva
• Fotogalerie
• Restaurant
• Chmelařské muzeum
• Kontakt

http://stavbaweb.dumabyt.cz/Rozhledny-a-vysilace/HUML-VANICEK-Chram-chmele-a-piva-v-Zatci.html

HUML & VANÍČEK: Chrám chmele a piva v Žatci

15.11.2011

Připomenout tradici a věhlas žateckého chmelařství si dal za cíl ambiciózní projekt výstavby Chrámu chmele a piva, který vyrost v centru Žatce. Přesněji v části Pražské předměstí, které bylo ještě před několika lety určeno k celkové demolici. Několik let trvající stavební uzávěra způsobila vylidnění této čtvrti města, devastaci objektů a přesun zde umístěných zpracovatelských kapacit chmele do nových provozů na okraji Žatce. Až s novým projektem došlo k částečné revitalizaci lokality a přeměny na turistické centrum.

Přípravy na projektu začaly v roce 2001, kdy bylo založeno občanské sdružení Chrám chmele a piva. Ve stejný rok město také koupilo za 1,5 milionu Kč dva domy, kde mělo vzniknout turistické centrum a restaurace s minipivovarem. O rok později byla podepsána smlouva s městem a v roce 2004 byla založena akciová společnost Chrám chmele a piva, jejímiž akcionáři bylo stejnojmenné občanské sdružení, město Žatec, Svaz pěstitelů chmele a Pivovar Krušovice. Hlavním úkolem společnosti byla prezentace projektu a města a provoz.

Město Žatec usilovalo o dotaci na stavbu Chrámu chmele a piva několik let. Třikrát neuspělo. Původní představa finanční náročnosti projektu ve výši cca 118 mil. Kč, která počítala s opravou několika ulic, náměstí, bývalých chmelařských objektů a s výstavbou minipivovaru, rozhledny a muzea s restaurací, byla postupem času navýšena na téměř 250 mil. Kč (do projektu byla zahrnuta i obnova zahrady kapucínského kláštera a renesanční sladovny v Masarykově ulici). Na podzim 2008 byla úspěšně posouzena žádost o dotaci z Regionálního operačního programu Severozápad, díky které město získalo 211 mil. Kč. Rozsáhlý projekt byl slavnostně zahájen 21. listopadu 2008 (s předpokladem jeho dokončení do poloviny roku 2011), stavební práce začaly v dubnu 2009. Generálním zhotovitelem se stala mostecká společnost Metall quatro, s.r.o.

CHRÁM CHMELE A PIVA
náklady stavby - 210.000.000.- Kč
investor a provozovatel - Město Žatec
financování - 92,5% ROP 7,5% město Žatec + neuznatelné náklady 12.000.000.-Kč
ideový námět - občanské sdružení Chrám Chmele a Piva Žatec a Chmelobrana Žatec (2000)
studie - Huml & Vaníček, architekti Žatec 2003
projekt - Huml & Vaníček, architekti Žatec 2003
dotace - ROP Region soudržnosti Severozápad přidělena v roce 2009
realizace - 2009 / 2011
počet stavebních objektů: 10

zhotovitel stavby- Metall Quatro, s.r.o. Most
atypický výtah - Výtahy Velké Meziříčí, a.s.
audio&video, 3D- AV Media Praha, a.s.
Ocelová konstrukce – Valdhans Česká Lípa (montáž Skanska Praha. a.s.)
Statika ocelové konstrukce - Doc. Ing. Tomáš Vraný, CSc a Doc. Dr. Ing. Luboš Podolka
katedra ocelových konstrukcí Stavební fakulty ČVUT Praha
Ing. František Zlatohlávek, Ing. Dluhoš
Chmelový orloj – Petr Podzemský
Skleněmá hlávka chmele – David Suchopárek
Expozice & labyrint – Lubomír Fárka, ak. Mal.

Samotná vyhlídková věž nazvaná Chmelový maják je 42 m vysoký tubus o čtvercovém půdorysu 6,1 m. Zakončen je symbolicky chmelnicí v podobě sedmi ocelových sloupů. Se sousedním objektem Regionálního informačního centra je věž propojena přes Miléniovu ulici spojovacím ocelovým příhradovým tubusem ve tvaru nepravidelného komolého jehlanu. Samotné těleso věže je tvořeno dvěmi v sobě umístěnými tubusy. Vnitřní je nosný a je tvořen ocelovou příhradovou konstrukcí. Je opláštěný a slouží jako výtahová šachta pro atypický výtah, ve kterém jsou promítány propagační filmy o Žatecké chmelařské oblasti ve 3D. Celkové náklady na stavbu věže činily necelých 25 mil. Kč. Oficiální otevření vyhlídkové věže se uskutečnilo 4. září 2010.

Autorská zpráva:
NA ZAČÁTKU BYLA RECESE – NÁPADY VZNIKAJÍ U PIVA
Málokdo, možná nikdo, netušil co nastane během následujících let, když skupina mladíků převlečená za archeology vykopala na žateckém náměstí díru metr a půl hlubokou a na jejím dně „objevila“ kostru člověka. Vedle ní ležela jen malá hliněná destička se šesti přeškrtnutými vrypy a rozbitá hliněná nádoba. A ani pro recesní redaktory regionálního tisku a celostátní televizního kanálu nebylo žádným překvapením, když se po důsledném vědeckém probádání prokázalo, že nádoba měla objem 0,499 litru a hliněná destička se ukázala být nefalšovaným pivním účtem starým 4.000 let. Nadsázku všichni pochopili. Kdy jinde by se takový objev mohl uskutečnit, když ne v Žatci, kde jsou chmel a pivo doslova doma.
Tak se představila teorie o území Chrámu Chmele a Piva, které zhruba kopírovalo dnešní regiony Žatecka, Podbořanska a Rakovnicka na němž žilo několik tisícovek spokojených prapěstitelů chmele a konzumentů moku z něj připraveného. Jmenovali s Homolupulové (Homo Lupulus – člověk chmelový), byl nevýbojní, chytří, pohodlní a tudíž i vynalézaví. Dnes mají v Žatci opravdové muzeum – Muzeum Homolupulů – které podpořil krušovický pivovar a které zabírá 4 podlaží v Husitské baště středověkého opevnění. Ale u muzea nezůstalo. Občanské sdružení společně s městem Žatec iniciovalo projekt, který by měl podpořit rozvoj chmelové turistiky a agroturistiky na Žatecku a ve městě samotném. K tomu si vypůjčilo název bájného území : Chrám Chmele a Piva a převzalo do svého znaku oněch šest přeškrtnutých čárek – jako symbol svazku chmelařských obcí regionu a jejich vzájemné spolupráce při podpoře a rozvíjení myšlenky agrutristiky. Toto logo je již chráněnou ochrannou známkou a stalo se znakem celé Žatecké chmelařské oblasti.
Byl vypracován projekt, který se několikrát ucházel o podporu dotačního titulu až byla nakonec snaha několika desítek lidí (napříč všemi politickými stranami ve městě) úspěšná. Evropská unie a Rada regionu soudržnosti podpořili projekt téměř čtvrt miliardovou částkou v korunách českých.
Navíc v téže době Ministerstvo kultury ČR zařadilo komplex zachovaných chmelařských staveb do kandidátní listiny na zápis do Seznamu technických památek UNESCO s vědomím, že tento komplex několika desítek zachovaných chmelařských skladů, sušáren a balíren z přelomu 19. a 20. století je i se svými komíny opravdu jediným zachovaným unikátem tohoto druhu na světě.
Na pražském předměstí v Žatci byli vytipovány dva z několika desítek původních chmelařských skladů, které se měly obnovit a měly v nich vzniknout prostory, které by turistům nenásilnou zábavnou formou představili agroturistické možnosti chmelařského regionu Žatecka a také historii místního chmelařství. Investor si byl vědom toho, že se na dnešního člověka sype ze všech stran nekonečné množství informací a dat a tak si položil za cíl, aby si návštěvník, který opouští měst pamatoval jen několik následujících slov: „Žatecko je významný historický region s prosperitou vázanou na tisíciletou tradicí pěstování aromatického chmele, který oceňují i dnešní nejvýznamnější světové pivovary.“

Do projektu byly zařazeny Rekonstrukce a obnova původní renesanční sladovny chmele, výstavba minipivovaru s restaurací, informační centrum, obnova zahrady kapucínského kláštera, dětské hřiště a herny na motivy chmelnice, dostavba vstupu Chmelařského muzea a vyhlídková věž s výtahem. U posledních dvou objektů bychom se chtěli zastavit.

CHMELOVÝ MAJÁK
PŘEZDÍVKY: CHAMELEON & RÁKOSNÍČEK & POPELNÍK
- rozhledna se symbolem chmelnice na vrcholu
- světlomety viditelné do 30 km spouštěné jako upoutávka na kulturní akce ve městě
- dalekohledy zaměřené na zajímavé detaily
- výtah s 3D projekcí
- prosklená podlaha, 12 diváků s 3D brýlemi
- vyhlídkový ochoz na žateckou chmelařskou zónu
- spodní 3D projekce horní 2D projekce , 3 D trikový film
- imitace letu balónu nad Žatce a nad chemlnicemi
- proudění vzduchu pro podporu promítaných efektů
- speciální ozvučení – vertikální stereo
- kouřové a světelné efekty
- vibrace a zrychlování výtahu na podporu promítaných efektů

Z požárních a statických důvodů je pohyb lidí v původních chmelařských objektech omezen na menší skupinu návštěvníků. Bylo nutné obrátit „tok“ návštěvníků jednosměrně směrem dolů, aby se jednotlivé skupiny nekřížily Původní myšlenka vnějšího schodiště postupně přerostla v řešení vstupního objektu ve formě věže – rozhledny – ze které je možné přehlédnout celé pražské předměstí, které je dnes tvořeno několika desítkami chmelařských staveb vkomponovaných postupným vývojem do původní středověké urbanistické struktury města.
Jako výše zmiňovaný dávkovač návštěvníků slouží atypický výtah pro 12 osob. Výtah odveze skupinu návštěvníků na úroveň nejvyššího podlaží chmelařského skladu, kde začíná prohlídka objektu.
Výtah je vybaven horní 2D a dolní 3D projekcí přes skleněnou podlahu a tak divák může během jízdy výtahem prožít simulovaný 3D let balónem nad Žatcem a okolními chmelnicemi. K prostorovému zážitku přispívají i pohybové efekty výtahu jako je zrychlování, klesání a vibrace výtahu v závislosti na ději filmu, dokonalé vertikální stereo ozvučení, světelné efekty, proudění vzduchu. Jeden z návštěvníků nazval výtah 6D efektem. Návštěvníci si mohou při zastavení výtahu vystoupit na vyhlídkovou plošinu a mohou se přesvědčit, že objekty, které pozorovaly při cestě výtahem jsou skutečné.

Po skončení jízdy výtahem přejdou návštěvníci přes spojovací most do historického skladu chmele, kde je čeká úkol projít labyrintem z chmelových žoků. Uź v gotických katedrálách byl labyrint symbolem a cestou k poznání. Poznáním je v našem případě velká skleněná chmelová šiška umístěná na konci labyrintu. Tato ve skutečnosti malá hlávka je symbolem prosperity a bohatství Žatecka. Bez ní by ve městě po celá staletí nestály tak honosné domy, kostely, zahrady, hotely…. Bez ní nebyly postaveny ani současné sušárny, balírny a sklady chmele dnes v zájmu památkové péče a UNESCO. Chmelová hlávka je poznáním návštěvníků i obyvatel města. Je to původce prosperity, tradic, oslav, hrdosti, ale i odříkání a dřiny ve chmelnicích.



Věž – Chmelový maják je umístěna v ochranném pásmu MPR Žatec (1961??) a v zóně technických památek chmelařství. Od začátku byl přístup památkové péče kladný a byl pochopen původní záměr vnést do současné zástavby kontrast dnešní doby. Důsledně však byl opakován požadavek, aby věž svou výškou a hmotou nerušila současné panorama města a Pražského předměstí. Hledali jsme proporci věže a vyzkoušeli různá materiálová řešení. Hledali jsme takovou konstrukci pláště, která by byla z dálkových pohledů spíše průhledná a z pohledů z přilehlého náměstíčka působila věž naopak hmotně. Dřevěné lamely byly zamítnuty investorem z důvodů složité údržby. Nakonec jsme se přikolnili k obvodovému plášti z pozinkovaných pororoštů. Ty splňovali předem dané požadavky. Na prostorovém modelu se navíc ukázalo, že různě orientované pororošty nám umožní vytvořit mozaikový efekt fasády. Ten se nejvíce uplatňuje při slunečním svitu a při umělém osvětlení. V každém okamžiku a z každého místa se tak plášť věže jeví jinak. Jeho průhlednost a struktura se tedy mění s časem a prostorem v závislosti na momentálním osvětlení a místě pozorovatele. Výsledný poměr výšky a šířky věže 7:1. Na střeše Chmelového majáku je umístěno 7 silných ocelových pozinkovaných tyčí, které symbolizují vertikály zdejších chmelnic. Mezi těmito tyčemi je na střeše věže kryto 7 silných světlometů, jež svými sedmi paprsky prodlužují v noci ocelové tyče do veliké výšky. Viditelnost efektu je okolo 20km. Toto silné osvětlení bude spouštěno jen vyjímečně a pouze při státních svátcích a před významnými kulturními událostmi města. Jako správný maják bude i Chmelový Maják navádět obyvatele chmelařského regionu v době svátků a oslav do jejich chmelového přístavu – do Žatce.

Založení věže nebylo jednoduché. Geologický průzkum ukázal velmi hluboké a složité jílovité podloží. Statici z Katedry ocelových konstrukcí stavební fakulty ČVUT navrhli založení věže na 4 plovoucích velkoprůměrových pilotách délky 15m. Ocelová pozinkovaná konstrukce je tvořena vnitřním nosným tubusem (výtahová šachta), ke kterému je přidán druhý, obvodový tubus nesoucí vnější plášť a schodiště s podestami. Konstrukce věže musela být navržena tak, aby byl minimalizován výkyv (výtah). Přesto věž vykazuje jistý pohyb, který musel být v místě styku věže (spojovací most) s původním chmelovým sladem řešen kluznou teflonovou dilatací.



Pozinkovaná nosná konstrukce věže byla připravena ve výrobním závodě a byla následně převážena v segmentech na tahačích k letmé montáži. Rychlost a časový pres přípravy a výstavby lze doložit na následujícím příkladu: Zatímco spodní část věže již byla smontována, tak v projekčních kancelářích teprve vznikaly některé montážní detaily části horní a přemýšlelo se o kotvení tyčí na střeše majáku. Výkresy létaly po netu mezi počítači a to co bylo včera ideou se druhý den svařovalo a vyrábělo a pozítří montovalo. Ještě nebyla dokončena celá konstrukce věže a nerezová podlaha nejvyššího podlaží a odspod se už začalo montovat pororoštové opláštění. Nakonec se vše stihlo v termínech a v dobré kvalitě jen díky nadšení a profesionalitě všech zúčastněných.

V obvodovém plášti z pozinkovaných ze zavěšených pororoštových panelů je místy vytvořen průzor, ve kterém je nainstalován dalekohled nebo kukátko zaměřené na významné architektonické detaily v okolí.

I v historii se podílely věže na podávání informací obyvatelům města (hodiny, ponocný, hlásný, strážný, minarety….). I nová věž v Žatci tuto funkci bude plnit. Jen ručičkový ciferník a hlásného nahradí LED displeje.

Bezpečnost provozu věže byla předmětem zájmu hasičů. Zpracovatelem požárních norem byla vypracována odborná expertiza, která stanovila kritéria hořlavosti, tedy spíše nehořlavosti, použitých materiálů, kabelů….a pod. Technologické systémy jsou vesměs zálohovány náhradními zdroji energie. Schodišťové prostory i výtah jsou vybaveny kamerami a nouzovými tlačítky s přenosem signálu k centrálnímu pultu v informačním centru.

Dešťové vody a tající námraza je svedena po plášti do sníženého suterénu věže odkud jsou do kanalizace vedeny samospádem zdvojenými odtoky s automatickým vyhříváním. Pro případ selhání je navržen ještě jistící přečerpávací agregát.

Místo: Žatec, Náměstí Prokopa Velikého
Investor: Město Žatec a ROP Region soudržnosti Severozápad NUTS2
Architekt: Huml a Vaníček
Statika a ocelová konstrukce: Tomáš Vraný, Luboš Podolka - katedra ocelových konstrukcí SF ČVUT Praha, František Zlatohlávek - Metall Quatro, Ing. Dluhoš
Projekt: 2002-2003
Realizace: duben 2009 - září 2010
Datum otevření: 4. 9. 2010
Foto: Ester Havlová




DOSTAVBA CHMELAŘSKÉHO MUZEA
V rámci získané dotace bylo možno přistoupit k realizaci dlouho plánovaného vstupního objektu do Chmelařského muzea. Podařilo se jej zachránit na Rakovnicku…. Objekt měl tvořit jen jakýsi předvstupní prostor před vlastním muzeem a měl v něm být umístěný česací stroj Bruff – jeden z prvních tohoto druhu, jaký byl v Čechách postaven.
Objekt, který neměl být vytápěn, tak vlastně tvoří jakousi velkou vstupní markýzu muzea skrývající výše uvedený exponát
Naším záměrem bylo navrhnout jednoduchý vnitřní industriální prostor, který by sice působil navenek hmotně, ale zároveň by byl interiér opticky propojený s venkovním prostředím….a i opačně, který by se ze strany exteriéru dokázal zapojit do scény atmosféry náměstí Prokopa Velkého obklopeného chmelařskými stavbami. Vnitřní prostor musel umožňovat provozní propojení 2 budov chmelařského muzea (zvolili jsme zavěšenou lávku uvnitř buovy a pochůzí střechu). I tady jsme ovšem museli stavbu konzultovat s orgány památkové péče,které i v tomto případě pochopily záměr řešení novostavby současným výrazem a materiálovým pojetím.
Jako nosnou konstrukci navrženou v současném konstrukčním pojetí jsme zvolili dřevo. Není jasnějšího materiálu, který by navázal na původní zděné objekty skladů chmele, jež byly uvnitř tvořeny výhradně dřevěnými skelety.

Opláštění jsme nejdříve modelovali z menších vzorků skel a perforovaných plechů a zjišťovali jsme jejich oboustrannou průhlednost při denním i nočním osvětlení a možnost průletu ptactva. Skleněná fasáda fungovala světelně dobře ale nesplňovala představy o vytvoření objektu s industriálním výrazem. Byla příliš vznešená a příliš nápadná….. Matný plech působil podle nás skromněji přirozeněji. Zvolený rastr perforování je výslednicí několika pokusů se vzorky. Při normálním denním osvětlením se nový objekt vstupu jeví jako hmotný. Neutrální plocha je bez výraznějšího členění a je přerušovaná jen nevýraznými spárami mezi jednotlivými plechy. V podstatě splývá s okolím a pouze náznakově odráží deformovaný obraz okolní zástavby. Tím se novostavba zapojuje iluzivně do atmosféry okolní zástavby.
V noci se obvodový plášť chová jako průhledná plocha. Vnitřní prostor se zapojuje do systému osvětlení náměstí, které oživuje a jako velká projekční ukazuje svůj interiér a vystavený exponát – česací stroj.
Nejvýraznějším prvkem objektu jsou velká barevná otočná vrata. Samosvorná převodovka ukrytá uvnitř vrat umožňuje jejich snadné a bezpečné ovládání klikou i za větrrného počasí.
Před budovou je dlážděná plocha (původní dlažba z náměstí) z které se tyčí 7 betonových sloupů chápaných jako symboly žateckých chmelárenských komínů. Mezi sloupy z dlažby tryská 7 fontán. V noci podsvícené zeleně symbolizují chmelové štoky….

OBNOVY A REKONSTRUKCE PŮVODNÍCH CHMELAŘSKÝCH STAVEB
Chmelařských staveb na Pražském předměstí v Žatci najdete několik desítek. Byly postaveny převážně koncem 19. století ve středověké uliční struktuře předměstí a respektují charakter původní zástavby. Z chodníku je nerozeznáte od obytných domů. Prozrazují je snad jen velká dřevěná vrata a vysoké komíny, které však z normálního horizontu chodce prakticky nevidíte. To, že sklady stojí i dnes, to je vlastně velký souhrn náhod. Sklady byly využívány do konce 70. let, kdy okresní politbyro rozhodlo, že na pražském předměstí v těsném sousedství městské památkové rezervace vyroste panelové sídliště. Za městem vyrostl nový 14 patrový centrální chmelový sklad, který svou kapacitou nahradil skladové možnosti historických skladů a časovaná bomba začala odpočítávat. Stavoprojkety připravily projektové úkoly a úvodní projekty na betonové domy s parkovišti a s cestičkami z litého asfaltu, stavební úřad vydal na území stavební uzávěru a zatímco chmelařské stavby čekaly na svůj ortel bouralo se a investovalo se v sousedních Lounech, které byly v té době okresním městem. Naštěstí pro Žatec a naneštěstí pro Louny...
V roce 1989 se mnoho záměrů přehodnotilo. A tak chmelařské sklady, sušárny a siřírny zůstaly v Žatci stát i se svými majestátními komíny. A jelikož i v sousedním Bavorsku bylo peněz dostatek, tak se tam ty původní chmelařské stavby modernizovaly, klimatizovaly, přestavovaly a bouraly až z nich nezbyl prakticky ani jediný. A v Žatci si uvědomili, že najednou u nich na Pražském předměstí unikát. A ne jeden. Dokonce celý komplex dochovaných chmelařských staveb a to navíc uprostřed města hned vedle památkové rezervace. A všimlo si toho i ministerstvo kultury ČR, které nejprve vyhlásilo celé žatecké Pražské předměstí Zónou technických památek chmelařství a krátce na to navrhlo tento komplex staveb ke kandidatuře na zápis do Seznamu technických památek UNESCO.
Budovy se tedy zachránily. Ale co s nimi dál? Jak je využít? Krásné stavby s kráásnými fasádami uvnitř vesměs skrývají dřevěný, chmelem nakonzervovaný, skelet s omezenou nosností a požární odolností. Přestavět tyto sklady na byty by znamenalo zničit jejich původní charakter.
Ale nějaká cesta se musela najít. Když přišlo žatecké občanské sdružení Chrám Chmele a Piva s myšlenkou využít chmelařskou zónu pro účely rozvoje chmelařsko-pivní turistiky, koukali se na něj mnozí žatečtí zastupitelé s ironickým úsměvem a nedůvěrou. Boj trval téměř 8 let a nová garnitura žatecké radnice prosadila napříč politickým spektrem vypracování projektu Chrám Chmele a Piva, na které město získalo z dotace ROP Severozápad bezmála čtvrt miliardy korun. Mohlo se přistoupit k modelové obnově chmelařských staveb s cílem jejich nového využití. Tím by se předložilo dalším majitelům a invetorům vzorové řešení jak obdobně naložit i s ostatními chmelovými sklady.
Byly vytipovány 2 objekty vedle současného Chmelařského muzea. V jednom z nich, jež provozně navazuje na popisovanou novostavbu Chmelového Majáku vzniklo Regionální informační centrum, labyrint z chmelových žoků s interaktivními zábavními prvky a s velkou skleněnou chmelovou šiškou v podobě pomyslného chmelového oltáře. Vše doplněné o Síň slávy chmelařských obcí Žatecké chmelařské oblasti, kterých je okolo 300.

V sousedním skladu se zabaví dospělí i dětští návštěvníci, kteří zde naleznou minipivovar, stinný pivovarský dvůr, velké děstké hřiště na motivy chmelnice a dvě velké kryté herny pro děti. Odvážlivci si mohou prolést po žebříku i vnitřkem chmelařského komína a z jeho vrcholu si prohlédnout část Žatce.

Turisticky i divácky nejatraktivnějším cílem je v rámci zmiňovaných objektů jistojistě Chmelový orloj.
Měděný reliéf orloje představuje tradiční žateckou oslavu po skončení sklizně chmele - Dočesnou. Zároveň symbolizuje pomíjivost pozemských radostí i lidského života jako takového. Kostlivec se zvonem a třemi písmeny kryptogramu je inspirován skutečným nálezem na žateckém náměstí z roku 2001, kdy zde byla objevena kostra Homolupula, představitele dávné bájné chmelové kultury (viz expozice Muzea Homolupulů v Husitské baště (www.chrampiva.cz). Orloj má dva soustředné ciferníky - hodinový a astrologický (zodiac). Ten se otočí pouze jedenkrát za rok a jsou na něm vedle latinského názvu zobrazeny plastickými pentagramy i tvary příslušných souhvězdí. Na pozadí každého znamení jsou ručně provedené malby představující právě aktuální vegetační období chmele, probíhající činnost ve chmelnici nebo jiné události a děje z chmelařova roku. Chmelové karty v horním okně orloje se dostaly i do znaku sousedního Pivovaru U orloje.
Podle tematického zadání architekta Jiřího Vaníčka (r. 1998) orloj navrhl a pro Město Žatec i vyrobil kovotepec a kovář Petr Podzemský (r. 2010).



Chrám chmele a piva
Chmelový Maják můžete virtuálně navštívit zde.