Hrad LoketHrad Loket,Loketský hrad,Město Loket,Ohře,Loketský festival,
-
První zmínky o hradu Loket jsou již ze 13. století,
-
Hrad Loket
Zámecká 67 Loket 357 33
Tel.:+420 352 684 648
www.hradloket.cz
GPS:50°11’13.228“N, 12°45’13.472“E
-
-
-
V malebném zalesněném údolí vytvořila řeka Ohře meandr, na jehož vrcholu se tyčí masiv hradu Lokte. Pod hradem, na jihovýchodních svazích se rozkládá město, které je chráněno smyčkou řeky – příroda a člověk tak vytvořili velmi působivý romantický celek, který je ojedinělý v celých Čechách.
-
Hrad tvoří dominantu města a hraje v historii města důležitou roli.
Založení hradu se odhaduje podle nalezených románských prvků do 3. čtvrtiny 12. století, do doby vlády Vladislava I. Z této doby pochází i rotunda, která byla odhalena v roce 1966, věž a část zdiva u věže.
Stavbu výrazně ovlivňuje nedostatek prostoru na vyvýšené plošině, takže jednotlivé objekty musely být zbourány nebo se staly součástí pozdějších přestaveb. Dá se předpokládat, že k nejstarším objektům patřila i takzvaná skalní světnice, která byla spojena s věží. To umožňovalo přesun v případě nebezpečí do věže, jejíž jediný vchod byl ve výšce několika metrů nad zemí.
Ve 2. polovině 14. století byla přistavěna budova markrabství. Po roce 1412 pak i budova hejtmanství.Za vlády Lucemburků vzniklo i jádro severního paláce.
Lucemburkové měli vůbec hrad ve velké oblibě. Několikrát zde pobývala Eliška Přemyslovna se svými dětmi, zvláště v neklidných dobách nebo v době konfliktů mezi ní a Janem Lucemburským. V roce 1319 došlo k poslední roztržce. Král zbavil Elišku vlivu na děti a odeslal ji do Mělníka. Děti zde pak byly dva měsíce „vězněny“, mezi nimi i pozdější císař Karel IV, který zde viděl svou matku naposledy.
V dospělém věku Karel IV. pobýval na hradě několikrát.Obnovil městu některá privilegia a pomohl tak k obnově po požáru. Jeho syn Václav IV. na hradě strávil tříměsíční líbánky se svoji druhou manželkou Sofií, krásnou bavorskou princeznou. Další Lucemburk, císař Zikmund , zastavil hrad, když potřeboval peníze, nejprve Půtovi z Illburka a pak v roce 1434 Kašparu Šlikovi. Šlikové měli hrad v držení 110 let. Do této doby spadají další přestavby. Do popředí se dostávají vlivy renesance a hlavně touha po pohodlném, representativním sídle. Je dostavěn severní palác, kaple ve východním křídle, bastion s přilehlými křídly. Východní bašta je přestavěna na rodový archiv. Ve východním křídle je v 1. patře vybudován velký sál. Majetek byl Šlikům zabaven za jejich účast v odboji proti Ferdinandu Habsburskému. Hrad se vrací do majetku města v roce 1602. V této době však k žádným významným úpravám nedochází. Ty nastaly až na začátku 19. století; a to přestavbou na vězení, které mimo jiné sloužilo svému účelu až do roku 1948. Zanikla skalní světnice, třetí podlaží šlikovského zámku bylo strženo, zaniklo nádvorní křídlo a kuchyňský dům. Vězení se nacházelo v budově velkého bastionu, severního paláce a části východního křídla. Mělo dvě patra v podzemí, jedno na úrovni terénu a dvě nad zemí. V letech této přestavby se změnila i příjezdová cesta do hradu.
V roce 1907 vzniká v markraběcím domě muzeum. Je zde umístěna především sbírka porcelánu.
V letech 1972 – 1993 probíhá boj s dřevomorkou a rozsáhlé rekonstrukce. Od roku 1993 je hrad celoročně přístupný.
-
-
Čeština Deutsch English Русский
-
-
Nedaleko města Lokte se nacházejí Svatošské skály. Svým vzhledem připomínají některé tvary zkamenělé svatebčany a rovněž jsou po nich pojmenovány jednotlivé skalní bloky. Pověst se vztahuje k době, kdy v kraji vládli Vohburgové. Jeden chudý sedlák šel robotovat na loketský hrad a na místě současné stavby kostela v Horním Slavkově objevil mezi dvěma kameny plačící novorozeně. Slitoval se nad ním a odnesl ho markraběnce Janě se slovy, že při vstupu na hrad by se měl podle zvyku přinést dar a on jí předává dítě, které našel. Dodal, aby chlapečka přijala s láskou a dobře o něho pečovala. Markraběnka si ho převzala a dala mu jméno Jan Svatoš.
Vyrostl v pěkného jinocha. Zajímaly ho vědy a rytířské turnaje, také se rád toulal po okolních lesích. Jednou posedával na břehu řeky Ohře a před ním se objevila velmi krásná víla. Ta mu řekla: „Drahý, znám tvého srdce bol, toužíš po ovládnutí světa kouzel. Naučím tě vše, po čem prahneš – ale jen za té podmínky, že se nikdy nezaslíbíš jiné ženě!“ Bez zaváhání její nabídku přijal a díky víle se mohl ponořit do tajemství mnohých nauk.
Několik let se toulal světem a zamiloval se do pěkné dívky. Slib ho začal tížit, ale doufal, že se mu podaří zlomit moc nadpřirozených sil díky svým znalostem a zkušenostem v čarování a magii. Chystala se svatba. Otec dívky chtěl svatbu pod širým nebem, na louce u břehu řeky Ohře. V den svatby se chystali říct zamilovaní lidé své ano, když se rozbouřily vlny Ohře a z nich vystoupila víla. Stačilo mávnutí kouzelným proutkem a kletbou se ze svatebního průvodu staly kameny. Dnes se můžete dívat na skály se jmény Kapucín, Ministranti, Nevěsta, Ženich, Svědkové, Muzikanti, Tchán, Tchyně a Zámek.
V době husitských válek na hradě proslul purkrabí Puota z Ilbera, který hra ubránil útoku husitů. Bohužel se choval ke královským poddaným dost krutě a tvrdě vymáhal poplatky. Nechával popravit své poddané a uvazoval je za nohy a ponořoval je do vřídelní vody. Mrtvá těla pokrytá vřídelním kamenem poté věšel na hradní bránu pro výstrahu. Tehdy žili v podhradí hrnčíř se ženou a pěti dětmi. O ženě se povídalo, že je čarodějnice. Jednou se v jejich chalupě objevil purkmistr a chtěl si koupit nový džbán na víno. Zalíbil se mu jeden malovaný džbán na truhlici a chtěl ho mít. Hrnčíř se však zdráhal a nechtěl mu ho prodat. Odpor byl potrestán a purkrabí nechal odvést hrnčíře na hrad do hladomorny. Druhý den se měla konat poprava. Ráno se tady objevila hrnčířova žena a prosila o milost pro svého muže, ale byla vyhnána. V ten moment ho proklela se slovy: „Je-li tvoje srdce z kamene, kamenem se staň celý.“ Náhle nebe zčernalo, zaburácelo, z nebes sjel ohnivý blesk a udeřil do věže. Purkrabího již nikdo neviděl, pod věží zůstala jenom díra a z ní stoupal rudý dým. Jakmile vychladl, vytáhli ho a nechali ležet na nádvoří. Od té doby se nazýval Zakletý purkrabí a vlastně šlo o spadlý meteorit.
Jiná verze pověsti vypráví, že žena, která ho proklela byla postarší a nemocnou ženou s malým dítětem a bez manžela. Její muž zemřel díky nějaké nemoci a jí zůstaly jenom dluhy. Neměla dukáty a ani střechu nad hlavou. Bála se vězení a tak sebrala odvahu a vydala se prosit o odpuštění přímo u purkrabího. Pověděla mu o své situaci, ale neměl slitování a řekl, že pokud nezaplatí bude uvězněna a zotročena. Najednou se setmělo a s ženy vyšel nadlidský křik s prokletím. Lidé si mysleli, že nadešel konec světa. K zemi padal prach a nebe hřmělo. Vše přešlo, ale místo purkrabího tady ležel kámen. Jeden přes druhého volali: „Purkrabí byl zaklet v kámen!“. Jejich zděšení je brzy přešlo, protože se zbavili utrpení. Kámen prý žádný z mužů nedokázal zvednout ani při sebevětší snaze. Rozhodli, že se to povede jenom osobě s čistou duší a nezkažené mocí, bohatstvím a slávou. V té době sem přišli Švédové a kámen prý skončil v hluboké hradní studni. Byl vytažen roku 1670. Pověst o dobrotivém člověku byla však zapomenuta.
-
V roce 1823 oslavil na Lokti své 74. narozeniny německý básník, prozaik, historik umění, umělecký kritik, dramatik, právník a politik, biolog a stavitel Johann Wolfgang Goethe, jehož mnohá díla zhudebnil jeho přítel Ludwig van Beethoven. Stal se obdivovatelem zdejší krajiny a o neobyčejné krásné scenérii psal v dopise jako o krajinářském uměleckém díle. Mistr zde za svého života pobýval několikrát.
Během vlády Jana Lucemburského se na hradu Loket dvakrát usadila jeho žena Eliška Přemyslovna se svými dětmi. Bylo to v době, kdy šlechta neřešila žádnou autoritu krále. Nejprve zůstaly mezi hradbami hradu jenom jejich děti a oni dva odjeli. Ve druhém případě se král Jan vzdálil do ciziny a hrad obývala Eliška se svými čtyřmi dětmi – dvěma dcerami a dvěma syny. Mezi nimi byl i tříletý Václav, následník trůnu. Jindřich z Lipé obvinil Elišku u krále, že se chce zmocnit trůnu prostřednictvím kralevice a vládnout. Král se vypravil i s družinou na Loket a poté, co přikázala neklást odpor se zmocnil dvou sloužících a mučidla se postarala, aby vypověděli to, co chtěl slyšet – o královnině spiknutí. Tříletý Václav, budoucí Karel IV., byl držen tři měsíce ve sklepení a Eliška s ostatními dětmi musela jet na Mělník. Poté se o Václava staraly na hradě Loket chůvy. Svou matku už nikdy neviděl a s bratrem se shledal až v dospělém věku. Přesto jezdil Karel IV. na Loket rád. Měl tu honitbu Císařský les, dnes Slavkovský. Rovněž si přál, aby žádný z jeho následníků hrad neprodal a nedal do zástavy. To se mu nevyplnilo už díky jeho nejmladšímu synovi Zikmundovi.
Na nádvoří si všimněte zajímavé postavičky. Jmenuje se Gottstain a jde o samotného vládce Loketských skal, podsvětí a kamenů. Pečlivě střeží zdejší nádvoří a poznáte ho podle dlouhého, rovného a dopředu načesaného plnovousu. Je oblečený do splývavého oděvu ze lnu a v ruce drží obrovský kyj. Možná má s vámi nějaké úmysly, ale nikdy se nedozvíte jaké. Všichni, kterým se Gottstain zjevil totiž zmizeli beze stopy. Jisté však je, že pokud se vám jeho postava zjeví na hladině řeky Ohře, nastane vám rok hojnosti a Gottstain vás bude chránit. Pokud se ho chcete dotknout, dejte si pozor, kam to bude. Po doteku špičky vousů a zanechání symbolické mince se vám splní každé přání s dobrým úmyslem. Gottstain ale nemá rád, když se někdo dotýká jeho kyje. Rozzlobí se a pokušitel může čekat na krutý trest. Na nádvoří stojí i studna s původním účelem zásobní cisterny. Během 15. století se prohloubila až do 55 metrů hloubky.
-
V roce 2016 slavíme v Lokti 700 let výročí od narození římského císaře a českého krále Karla IV. Otec vlasti pobýval na loketském hradě ve svém dětství a navštěvoval jej i v pozdějších letech. Jedna z legend hovoří o jeho lovu v okolních lesích, při kterém pronásledoval jelena, který spadl nedalekých horkých pramenů, a tak byly založeny Karlovy Vary. Město Loket má s městem Lauf (u Norimberku) podepsané Memorandum o spolupráci při oslavách jubilea Karla IV. a v obou městech, úzce spjatých s Karlem IV. se v letošním roce uskuteční souběžná výstava Karel IV. Loket a Lauf. Další akce v souvislosti s výročím budeme průběžně doplňovat.
30.4. 2016 Lauf, radnice: Zahájení výstavy KAREL IV. Loket a Lauf
6.5. 2016 Loket, Černá věž: Zahájení výstavy KAREL IV. Loket a Lauf
13.-14.8. 2016 Hrad Loket: Slavnosti KARLA IV.
-
-
Kamenný královský hrad Loket, více jak 800 let staré sídlo, tyčící se na žulovém masívu, který obtéká řeka Ohře. Byl založen pravděpodobně jako pohraniční pevnost. Hrad sloužil králům, rodům Šliků a pánům z Plavna, loketským měšťanům a v 19. a 20. století také jako vězení.
Krátce po roce 1989 byl otevřen pro veřejnost, prohlídková trasa vede přes expozice porcelánu, archeologii, muzeum zbraní až po prostory bývalé věznice, kde je nyní působivá a autentická výstava útrpného práva.
-
Markrabský dům – do výše podlahy dnešního přízemí pozdně románský objekt, vyhořel v roce 1725 a do zhruba současné podoby byl upraven na počátku minulého století pro muzejní účely.
Po nedávných stavebních úpravách byla v 1. patře markrabství otevřena v roce 2014 expozice ukázek z navrácených původních loketských sbírek a byl zde vystaven originál části loketského meteoritu, jednoho z nejstarších na světě.
-
Románská, 26 metrů vysoká věž čtvercového půdorysu, která kromě pozůstatku obytné místnosti schovává loketského draka! Drak svou podobou připomíná hada s ještěrem, je ovšem velký dobrák. Dodnes k němu chodí loketské hospodyňky pro oheň na podpal v kamnech.
-
Několik pater studených a vlhkých kobek tak, jak vypadaly mezi lety 1822—1948, kdy část hradu sloužila jako vězení.
V jedné z kobek žije Strakakal. Střapatý mužík, který trestá neučesané a neupravené děti plácnutím knihy přes záda.
Útrpné právo, nebo-li způsob, jak vymoci z obžalovaného doznání, mělo několik stupňů. K nejmírnějším patřilo zastrašování slovem (territio verbalis), k nejhrůznějším pak mučení mučícími nástroji.
Řada způsobů týrání je barvitě popsána v knize Malleus Maleficarumneboli Kladivo na čarodějnice, kterou vydala katolická inkvizice. Pohybující se figuríny v životní velikosti předvádí několik způsobů mučení spolu s nervy drásajícím zvukovým doprovodem.
Hradní rotunda (capella castri) vznikla ke konci 12. století jako samostatná stavba v severovýchodní části původního hradiště. Do roku 1966, kdy byla objevena, se ukrývala v tělese schodiště severního paláce. Je poměrně drobná, má pouze 3,6 m ve vnitřním průměru.
Přehledná ukázka chladných – tyčových zbraní, horského děla, plátové zbroje a umělecky zdobených zbraní palných.
V přízemí Hejtmanského domu si můžete prohlédnout pohádkově něžnou výstavu porcelánu z produkce okolních továren, z nichž některé už bohužel neexistují.
Stará škrtátka, stojánky na párátka ve tvaru postaviček, porcelánové hlavičky panenek, plastiky ve stylu art deco, dekory ze starých zákresových knih a ovšem i užitkový porcelán. Výraznou část výstavy tvoří také staré lázeňské koflíky.
Nástěnné malby v patře budovy z počátku 15. století znázorňují pohled za hradby do zahrady s ovocnými stromy, květinami a poletujícím ptactvem.
http://virtualtravel.cz/loket.html
V patře východního křídla lze ze slavnostního sálu sestoupit do obřadní síně. Ta je zdobena zachovalou nástěnnou malbou stráže a detailu hořící loketské hlavní brány z počátku 17. století. Strop je obložen malovanými záklopovými deskami. Stěny lemují obrazy s historickými osobnostmi.
Trvání obřadu přibližně 20 minut. Oddávající jsou v dobových kostýmech. Novomanželé obdrží 2 pamětní poháry, repliky gotických pohárů s ruční malbou a pamětní listinu. Obřad doprovází reprodukovaná historická hudba.
Trvání obřadu přibližně 45 minut. Obřad základní verze v plném rozsahu je doplněn o program se šermíři. Svatební průvod je uvítán pánem hradu u brány a doprovází jej rytířská družina do obřadní síně. Po obřadu následuje vystoupení šermířů a opět rytířská družina doprovází svatební průvod až k hradní bráně. Obřad doprovází reprodukovaná historická hudba.
Obřad verze I. v plném rozsahu je doprovázen živou historickou hudbou.
Obřad verze II. v plném rozsahu je doplněn o vystoupení šermířů a hudebníků v trvání cca 90 minut v rytířském sále hradu, kde je dispozici sezení u tabule. Po ukončení celého programu opět rytířská družina doprovází svatební průvod až k hradní bráně.
Veškeré informace o potřebných dokladech a úředních úkonech spojených se sňatkem poskytuje Městský úřad v Lokti, matrikářka paní Horáčková (Tel.: +420 352 359 731).
Při Vaší osobní návštěvě můžete nahlédnout do katalogu fotodokumentace jednotlivých verzí obřadů.
Šárka Žižková
Tel.: +420 352 684 648
E-mail: kultura@hradloket.cz
Slavnostní sál je využíván ke středověkým a svatebním hostinám, ke koncertním a divadelním představením, je možné si jej pronajmout za následujících podmínek.
Cena pronájmu je závislá na eventuálním omezení návštěvnického provozu hradu a na atraktivitě termínu.
Šárka Žižková
Tel.: +420 352 684 648
e-mail: kultura@hradloket.cz
Gastronomické služby poskytuje „Hradní restaurace“.
Tel.: +420 352 685 103
Nabízíme Vám středověké hostiny, kde se stoly prohýbají a pážata Vás obslouží skvělou krmí a lahodným mokem, shlédnete kejklířské a taneční vystoupení, můžete se zúčastnit rytířského turnaje, dvorní dámy Vás vyzvou do kola a písní Vás potěší naši muzikanti.
Vrcholem večera je ohňivé představení a to vše při svitu voskovic.
Program je flexibilní a je možné ho utvářet dle Vašich požadavků.
Těší se na Vás ředitelka CA Goethe Tour – Ivana Lojínová.
St. Florian Hotel, T.G.Masaryka 70/135, Loket
Tel./Fax: +420 353 225 959
E-mail: infoloket@volny.cz
WWW: www.hotel-loket.cz
Jak k Nám
Hrad Loket, o.p.s.
Zámecká 67
357 33 Loket
Česká republika
T: +420 352 684 648
F: +420 352 684 104
E: pruvodci@hradloket.cz
GPS: 50°11’13.228“N, 12°45’13.472“E
-
Staré pohlednice Loket
