Město Boží Dar

-

-

Město Boží Dar

Městský úřad Boží Dar Boží Dar č.p. 1 362 62

Tel: 353 590 782

www.bozi-dar.cz

Počasí

Webové kamery

Ježíškova cesta

Virtuální prohlídka

Sjezdovky

Běžecké tratě

stáhněte si přehlednou mapu Božího Daru »

Klínovec

-

Boží Dar byl a stále je významnou lokalitou Krušných hor.

V dnešní době pramení jeho obliba především z bohatých sportovních a turistických možností, které mohou turisté využívat po celý rok. Není tomu však tak dávno, co se o Boží Dar a jeho nerostnému bohatství vedly spory a státní hranice musela být několikrát posunuta.

-

Současnost Božího Daru

Boží Dar, ležící v nadmořské výšce 1028 m, je jedním z nejvýznamnějších středisek zimních sportů v České republice. Boží Dar je ale i významným krušnohorským centrem celoroční turistiky a dalších aktivit.

Na hranici...

Město Boží Dar leží na hranici se SRN. Do Německa se lze za okamžik dostat přes hraniční přechod a turistické přechody. Návštěvníkům Božího Daru doporučujeme také navštívit několik sousedních německých obcí. Kurort Oberwiesenthal a Breitenbrunn a další jsou významná sportovní a kulturní střediska.

Za návštěvu stojí ale i okolní obce na české straně. Ať už se vydáte do lázeňského Jáchymova, historického jádra Horní Blatná a dalších obcí v okolí Božího Daru, jistě se nebudete nudit.

Více o okolních obcích »

Zimní sporty

Boží Dar je opravdu darem pro milovníky mnoha zimních sportů bez ohledu na jejich věk a zkušenosti. Na své si tu přijdou začátečníci, pokročilí, rodiny s dětmi i senioři.

• 120 km upravených běžeckých tratí
• lyžařské sjezdové tratě s 18 vleky a 4 sedačkovými lanovkami
• snowparky
• jízdy na dětském sněžném skútru
• snowtubing
• škola snowkitingu
• půjčovny sportovního vybavení, lyžařské školy, občerstvení ad.

Jaro, léto, podzim na Božím Daru

Ve zbylých ročních období se mimo klasické pěší turistiky nabízí oblíbená cykloturistika, kterou lze provozovat na okruzích různé délky a náročnosti v nadmořské výšce 700 - 1150 m n.m. Hostům obce jsou k dispozici desítky kilometrů turistických cest včetně několika naučných stezek. Obzvláště děti potěší Ježíškova cesta.

Asi 6 km od Božího daru mohou turisté využít nabídku moderního sportovního centra v Oberwiesenthalu: 4 tenisové kurty na odpruženém povrchu, bowling, kuželky, posilovna, aerobic, bazén. V Oberwiesenthalu najdete také bobovou dráhu. Kompletní nabídku aktivit na Božím Daru a v okolí »

-

Historie Božího Daru

Založení Božího Daru úzce souvisí s těžbou stříbra a cínu. Území pozdějšího Božího Daru patřilo od roku 1424 českým pánům z Tetova. Po smrti Jiřího Viléma z Tetova připadlo Jiřímu z Poděbrad. Ten je v roce 1459 předal jako svatební dar své dcery Zdenky saskému kurfiřtovi Albrechtovi. Oblast Božího Daru se tak stala součástí saského panství Schwarzenberg. Po roce 1528 byla v regionu nalezena bohatá ložiska stříbrné rudy. 13. května 1529 proto saský kurfiřt Johann Friedrich vyhlásil pro území severně od šlikovského Jáchymova kutací svobodu. V roce 1534 dostal Boží Dar horní řád.

Rychlý rozmach dolování vedl k četným sporům o průběh státní hranice mezi Čechami a Saskem. Kurfiřt Johann Friedrich roku 1533 smlouvou s dědici pánů z Tetova region získal do svého vlastnictví. V témže roce byla z popudu schneebergských horníků zahájena výstavba obce Božího Daru podle předem stanoveného zastavovacího plánu. Podle pověsti se nová obec původně nazývala Wintersgrün. Název Boží Dar údajně vzešel z výroku saského kurfiřta Johanna Friedricha, jemuž horníci při jeho návštěvě Božího Daru roku 1546 nabídli k odpočinku sedačku ze stříbra. Panovník ji odmítl použít se slovy: „Tento ušlechtilý kov je Vaším chlebem, je to dar Boží“. Prvotním způsobem těžby stříbra a cínu bylo povrchové dolování na výstupech rudných žil a rýžování v náplavech potoků. Podél říčky Černé západně od Božího Daru se zachovalo mnoho rýžovnických sejpů, pozůstatků někdejšího rýžování. Po vyčerpání snadno přístupných primárních ložisek horníci přikročili k hlubinné těžbě ražením štol a šachet. Vytěžené rudy se dále zpracovávaly ve stoupách, mlýnech, hutích a hamrech.

Nejbohatší stříbrnou šachtou byl kolem roku 1540 důl sv. Vavřince. Export zušlechtěného surového stříbra a cínu z tzv. lesních cínových dolů v oblasti Boží Dar, Horní Blatná, Pernink, Abertamy a Hřebečná byl v 16. století velmi významný. S krušnohorským cínem se obchodovalo po celé Evropě. Kromě stříbra a cínu se v okolí Božího Daru těžily také rudy železné, kobaltové a vismutové. V roce 1561 zde bylo nalezeno i několik zrn zlata. Význam božídarského dolování začal klesat koncem 16. století. Citelnou ztrátou byla pro místní hornictví vynucená emigrace luteránských horníků a důlních podnikatelů do Saska po roce 1624. Těžba cínu, byť velmi nízká, se v okolí Božího Daru udržela až do počátku 19. století, zcela zanikla v roce 1820. Dne 6. června roku 1546 získal Boží Dar od saského kurfiřta Johanna Friedricha jakožto zakládací listinu privilegium svobodného horního města. Tou obyvatelům města povolil těžbu stříbra a cínu, založení farního kostela, volné obchodování a provozování řemesel jakož i týdenní a výroční trhy. Toto zásadní městské privilegium dne 25. července 1608 v Praze potvrdil římský císař a český král Rudolf II. a navíc obohatil právem městského soudu, obchodu se solí a právem pivovárečným. O pět let později (3. ledna 1613) tato práva ve Vídni potvrdil také římský císař a český král Matyáš II. Pergamenové originály těchto tří listin jsou dnes uloženy ve Státním okresním archivu v Karlových Varech.

V letech 1546-1547 Boží Dar připadl k zemím české koruny. I poté trvající spory o hraniční území byly definitivně zakončeny tzv. schneebergskou dohodou z 26. října 1556 mezi českým královstvím a saským kurfiřtstvím. Na jejím základě byly přesně vymezeny hranice obou zemí a v létě 1558 vyznačeny hraničními kameny. Vrcholný rozmach božídarského dolování spadá do 50. a 60. let 16. století, kdy město mělo přes 2000 obyvatel. V roce 1580 král Rudolf II. povýšil Boží Dar na královské horní město. Během třicetileté války byl Boží Dar několikrát vystaven drancování a násilnostem. Roku 1643 byl vypleněn Švédy. Po útlumu dolování v 17. a 18. století se původní živé hornické středisko postupně proměnilo v poklidné horské městečko, jehož obyvatelé se živili různými domácími výrobami. Kolem roku 1800 měl Boží Dar necelých 1400 obyvatel a na 200 domů. Během první světové války padlo 88 mužů z Božího Daru. Jejich památku uctil v roce 1925 pomník na náměstí obce.

Po první světové válce se Boží Dar stal oblíbeným letoviskem a střediskem letní turistiky a zimních sportů. Tento dominantní ráz si městečko naštěstí zachovalo i přes osudové peripetie západního Krušnohoří ve 20. století (2. světová válka, odsun německého obyvatelstva, komunistická éra 1948-1989, devastace lidských sídel v padesátých a šedesátých letech, umírání krušnohorských lesů v důsledku průmyslových imisí) až do současnosti.
Dr. Stanislav Burachovič
-

-
infocentrum
Boží Dar 1, 362 62 Boží Dar

tel.: +420 359 571 007
mob.: +420 603 539 020
fax: +420 353 815 108
e-mail: info@bozidar.cz
web: www.bozidar.cz

Provozní doba:
Denně od 8:00 - 18:00

http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/pictures/Gottesgab/index.html   

FOTA BOŽÍHO DARU

-

Úvod

O Božím Daru

Aktivity

Sjezdové lyžování, lyžařské areály

Běžecké lyžování

Výlety na sněžnicích

Snowboarding

Snowkiting

Snowtubing

Tenis

Lázeňské centrum Agricola Jáchymov

Kryté bazény

Bowling/kuželky

Pěší turistika

Cykloturistika

Nordic walking

Bobová dráha

Výlety autem

-