Město Krupka
-
-
Město Krupka
Mariánské náměstí 22/13 Bohosudov 41742 Krupka 1
Tel:+420 417 861 253, 418 803 111
www.krupka-mesto.cz
E-mail: podatelna@mukrupka.cz
-
Minulost města je spjata s těžbou cínu a s proslulostí Mariánského poutního místa.
Vznik původního hornického městečka a horských osad je spjat s těžbou cínové rudy a jejím dalším zpracováním.O „vrchu krupnatém, v jehož hloubi olova, cínu matný lesk“, se ve svých proroctvích zmiňuje již bájná kněžna Libuše.
První písemná zmínka o Krupce je obsažena v listině krále Václava II. z roku 1305, kdy uznává dědičný nárok jistého Zvěsta z Trmic na „místo nebo horu zvanou Krupa“. Dalším dokladem o městě a jeho strážní pevnosti, hradu Krupka, je darovací listina krále Jana Lucemburského z roku 1330, kdy věnuje krupské panství míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic.
Po skončení husitských válek potvrdil Těma z Koldic městu Krupce řadu práv. Várečné a výčepní na pivo i v okolních obcích a právo solného trhu. Byla stanovena obecní váha a konaly se zde výroční trhy.
V roce 1478 vydal král Vladislav Jagellonský erbovní list, kterým udělil městu znak, pečeť, prestižní právo pečetit červeným královským voskem a právo dosazovat purkmistra, radní a městské úředníky. V 16. století se panství ocitlo v hospodářské tísni a bylo postupně rozprodáváno. Roku 1576 se stal majitelem Krupky císař Rudolf II. a po něm jeho bratr Matyáš, který hrad i s panstvím věnoval Adamovi ze Šternberka.
Roku 1708 koupil Krupku hrabě František Clary-Aldringen, jehož rod ji držel až do roku 1918. Centrem městského života bývala Koldicovská, dnes Husitská ulice. Bydleli zde horníci a později řemeslníci.
V 17. století se začaly objevovat potíže s důlní činností, odbyt cínu vázl. Nepříznivě ovlivnila dolování třicetiletá válka. Ve století devatenáctém se vznikem nových továren a hnědouhelných dolů se centrum dění přesunulo do Bohosudova.
Vznik obce s původním názvem Šejnov je spjat s pověstí o nálezu zázračné sošky Panny Marie, na jehož místě byla postavena dřevěná kaplička.
V 16. století byla přebudována na zděný kostel, který se stal cílem poutníků z širokého okolí. Roku 1679 založili jezuité v Bohosudově církevní gymnázium, rozšířili a přestavěli bývalou rezidenci. V roce 1706 byla dokončena výstavba barokní baziliky Panny Marie Sedmibolestné s ambity a sedmi kaplemi. Po otevření uhelných dolů a díky železnici,která svůj provoz zahájila v roce 1858, se obec stala centrem pro přepravu uhlí.
Bohosudov byl v roce 1898 povýšen na město, v roce 1960 došlo ke sloučení s Krupkou.
-
Kontakty
Prohlídková štola Starý Martin |
724 260 711, 417 822 154 |
Muzeum Krupka |
417 862 042, |
Lanová dráha |
417 861 579 |
Bazilika Panny Marie Bolestné - Farní úřad |
417 861 363 |
Hrad Krupka |
724 924 289, 602 345 323 |
Kaple sv. Wolfganga |
info. MěÚ Krupka - 417 803 130 |
Kostel sv. Anny |
info. MěÚ Krupka - 417 803 130 |
Památník 313 obětí pochodu smrti |
info. MěÚ Krupka - 417 803 130 |
-
PŘÍHRANIČNÍ NAUČNÁ HORNICKÁ STEZKA
Krupka - Dubí - Cínovec/Zinnwald - Altenberg - Geising - Krupka
Délka: 23 km
Značení: infotabule, značkou NS
Popis trasy:
1. Muzeum v Krupce
2. Hrad Krupka
3. Prohlídková štola Starý Martin v Krupce
4. Stará hornická stezka v Krupce
5. Komáří vížka - Krupka
6. Kaple sv. Wolfganga - Krupka
7. Rozcestí Pod Loupežníkem - Krupka
8. Přední Cínovec
9. Cínovec
10. Hraniční přechod Cínovec - Zinnwald
11. Cechovní dům Zinnwald
12. Návštěvní důl - Zinnwald
13. Pískové haldy - Zinnwald
14. Popelářský příkop - Altenberg
15. Důl Arno-Lippmann Altenberg
16. Šibeniční rybníky - Altenberg
17. Pinka Altenberg
18. Skladiště trhavin - Altenberg
19. Hornické muzeum Altenberg
20. Vodopád na potoce Tiefenbach
21. Dědičná štola Geising
22. Historické jádro města Geising
23. Stříbrná štola - Geising
24. Hraniční přechod Fojtovice - Fürstenau
Hornické muzeum Altenberg
Expozice historického rýžování cínu ilustruje postupy, kterými se z vytěžené horniny získávala zrníčka kovu. Jsou zde vystavené rekonstruované stroje a zařízení na úpravu rudy - její drcení, promývání, tavení, čištění.
Historické jádro města Geising
Osídleno již v roce 1374.
Staré hrázděné domy, úzké uličky a četné mosty přes horské potoky v historickém centru města jsou jedinečným, památkově chráněným celkem.
Barokní poštovní milník z roku 1734.
Kancelář cestovního ruchu - Fremdenverkehrsbüro Geising
Tel.č.: +49 35056 38912
CYKLOTRASY
Po hřebeni Krušných hor - cyklotrasa č. 23
Fláje - Komáří vížka - Tisá - Děčín
Nejvýše položená cyklotrasa v severních Čechách vede po hřebeni Krušných hor z Měděnce do Děčína a její celková délka je 130 km.
Délka trasy: 70 km
Popis trasy:
1. Fláje - hráz přehrady
2. Grünwaldské rašeliniště
3. Nové Město
4. Bouřňák
5. Chata Vitiška
6. Cínovec
7. Přední Cínovec
8. Kaple sv. Wolfganga
9. Komáří vížka
10. Fojtovice
11. Adolfov
12. Krásný Les
13. Nakléřov
14. Petrovice
15. Tisá
16. Sněžník - obec
17. Maxičky
18. Děčín - Tyršův most
Po Napoleonském bojišti 1813 - chlumecká cyklotrasa č. 3009
Habartice - Unčín - Přestanov - Stradov - Chlumec - Žandov - Varvažov
Cyklotrasa č. 3009 začíná na křižovatce poblíž bývalé osady Habartice, kde se dá navázat na cyklotrasu č. 23, a pokračuje přes Supí pláž až k okraji lesa, odkud klesá pod jižní úbočí hřebenového vrcholu Na vyhlídce na tzv. Točnu. Přes Habartický a Maršovský potok vede kolem zříceniny hradu Kyšperk až do Unčína k silnici č. 253, kde se nachází stoletá lípa. Silnice č. 253, vedoucí otevřenou krajinou nás přivádí k prvním památkám bojiště r. 1813…
Délka trasy: 12 km
Popis trasy:
1. Habartice - křižovatka (odbočka z červené trasy č. 23)
2. Točna
3. Habartický potok
4. Maršovský potok
5. Unčín
6. Přestanov
7. Strádov
8. Chlumec
9. Horka
10. Žandov
Z Fojtovic až na Moldavu, cyklotrasa č. 3010
Fojtovice - Komáří vížka - Cínovec - Moldava
Zpátky cyklotrasa pokračuje přes hraniční přechod Fojtovice/Fürstenau dále po německém území přes města Geising a Altenberg až do vnitrozemí.
Délka trasy: 26 km
Popis trasy:
1. Fojtovice obec
2. Komáří vížka - parkoviště
3. Myslivna Pod Sedmi štíty
4. Cínovec
5. Zadní Cínovec
6. U Vojáka
7. Moldava - železniční stanice
8. Moldava - hraniční přechod / Holzhau
Krupská cyklotrasa č. 1
Cínovec - Komáří vížka
Trasa vede po "Krušnohorské lyžařské magistrále" od hotelu Pomezí na Komáří vížku.
Délka trasy: 8 km
Popis trasy:
1. Cínovec - hotel Pomezí, přes most nad E55
2. Cínovecký hřbet - mezi vrchy Pod Sedmi štíty a Lysou horou, souběžně se Sedmihůrskou cestou
3. Sedmihůrská cesta
4. Komáří vížka - Kněžiště, horní stanice lanové dráhy
Krupská cyklotrasa č. 2
Komáří vížka - Bohosudov
Trasa vede souběžně s modrou turistickou stezkou Unřín-Kyšperk-Habartice.
Délka trasy: 15 km
Popis trasy:
1. Komáří vížka - horní stanice lanové dráhy
2. Fojtovická pláň
3. Habartice - odbočka u Černého potoka
4. Na Vyhlídce, údolím Motolského potoka k Mravenčímu vrchu
5. U Liščích hor, údolím Habartického potoka
6. Nad Školkou, údolím Maršovského potoka
7. Maršov - viadukt ČD
8. Hálkova stezka
9. Bohosudov - zastávka ČD
10. Bohosudov - dolní stanice lanové dráhy
Krupská cyklotrasa č. 3 "Malý okruh"
Bohosudov - Nové Modlany - Soběchleby - Maršov - Bohosudov
Trasa tvoří malý okruh jižní od Krupky, který spojuje centrum s průmyslovou zónou.
Délka trasy: 6 km
Popis trasy:
1. Bohosudov - dolní stanice lanové dráhy, zastávka ČD
2. Bohosudov - Mírové náměstí
3. Bohosudov - nádraží ČD
4. Nové Modlany - průmyslová zóna Krupka
5. Soběchleby
6. Maršov
7. Bohosudov - Mírové náměstí
Krupská cyklotrasa č. 4 "Velký okruh"
Bohosudov - Teplice - Staré Srbice - Modlany
Trasa tvoří velký okruh jižní od Krupky, který navazuje na "Malý okruh". Spojuje města Krupka a Teplice s průmyslovou zónou Krupka. Dále zavádí cyklisty k rybářskému ráji, rybníku Kateřina v Srbicích.
Délka trasy: 11 km
Popis trasy:
1. Bohosudov - bazilika Panny Marie Bolestné, okolo Městského stadionu a plavecké haly
2. Sobědruhy
3. Teplice - Trnovany
4. Staré Srbice
5. Modlany
6. Rybník Kateřina
7. Průmyslová zóna Krupka
TURISTICKÉ TRASY
Modře značené turistické trasy
Bohosudov - Unčín - Komáří vížka - Fojtovice
Od hraničního přechodu Fojtovice-Fürstenau pro pěší, cyklisty a jezdce na koních, lze pokračovat po Příhraniční naučné hornické stezce Krupka-Dubí-Altenberg-Geising, nebo z německého Fürstenau po zeleně značené turistické trase buď do Geisingu nebo do Liebenau.
Délka trasy: 10 km
Popis trasy:
1. Bohosudov zastávka ČD, po Hálkově stezce
2. Krupka - Unčín
3. zřícenina hradu Kyšperk
4. po staré poštovní cestě "Poštovce" na Komáří vížku
5. Fojtovice, kolem pomníku Obětem pochodu smrti až na státní hranici
Krupka-Bohosudov - Přední Cínovec
Na Předním Cínovci navazuje modře značená turistická trasa na červeně značenou "Evropskou dálkovou cestu" č. E3 Atlantik-Ardeny-Eisenach-Dukla, která na naše území vstupuje ve Hřensku a pokračuje na východ přes Krušné hory až do Chebu.
Délka trasy: 7 km
Popis trasy:
1. Krupka-Bohosudov, Mariánské náměstí
2. Hrad Krupka
3. Cestou zvanou "grunt" až na rozcestí Pod Loupežníkem
4. Přední Cínovec
Žlutě značená turistická trasa
Krupka - Bohosudov - Horní Krupka - Komáří vížka - Dubí
Délka trasy: 13 km
Popis trasy:
1. Krupka-Bohosudov, Mariánské náměstí
2. Bohosudov - dolní stanice lanové dráhy
3. Husitská ulice
4. po staré hornické stezce do Horní Krupky
5. lyžařský areál
6. Komáří vížka
7. rozcestí Pod Loupežníkem
8. Dubí - Tereziny lázně
KAM PRO ZIMNÍ ZÁŽITKY...
Lyžařský areál na Komáří vížce v Krupce
Vybavení:
2 těžké vleky Poma
1 dětský vlek
sjezdovka
slalomový svah
cvičná louka
lyžařská škola
občerstvení
parkoviště
Informace na tel.č.: 736 487 497
Běžecké tratě:
po hřebeni Krušných hor vede Krušnohorská běžecká magistrála
Značení běžeckých stop začíná u hotelu sv. Hubert pod Komáří vížkou.
červená značka - okruh 12,5 km
modrá značka - okruh 7,5 km
zelená značka - okruh 3,5 km
Tip:
na Komáří vížku lze vyjet z Krupky-Bohosudova lanovkou, která je v zimě v provozu denně, od 8.30 do 16.30 hodin