CHLUMEC

Významné postavení měl Chlumec již v samých počátcích našich dějin, po příchodu Slovanů na naše území. Zde se křižovaly dvě z pradávných hlavních zemských cest:

Chlumecká stezka (Solní) z vnitrozemí do Saska

Lužická stezka,  která od Lužice přes Chlumec spojovala celé Podkrušnohoří s Německem.

Proto byl na Horce již v 10. století vybudován přemyslovský hrad s celnicí . Jeho úkolem bylo zde na severní hranici chránit zájmy rodícího se českého státu proti jeho nepřátelům.

A protože jich bylo stále dost a poloha Chlumce i z hlediska vojenské strategie byla výhodná, bývalo zde často opravdu rušno. A nešlo vždy jen o krvavé události válečné, ale i další se ukázaly tak důležité a významné, že se zapsaly mezi učebnicové kapitoly našich dějin.

Kníže Svatopluk I. svolal v roce 1107 na chlumecký hrad zemský sněm českých velmožů, na němž byl jeho bratr Ota jmenován zástupcem knížete.

V únoru 1126 se k nám přes hraniční hory valila vojska krále Lothara I. Saského , aby svým mečem důrazně „domluvil“ českému knížeti Soběslavovi I. Ten však chytře a odvážně využil horského terénu u Chlumce a se svými lidmi Lothara a jeho vojska na hlavu porazil. Význam tohoto vítězství pro další vývoj naší české státnosti je všeobecně dobře znám.

Za třicetileté války ( 1618-1648), označované za první celoevropský konflikt, téměř mizela z mapy Chlumecka řada vesnic a z  obyvatel jich zbyla necelá zdecimovaná třetina.

Za slezských válek bylo Chlumecko obsazeno hned od jejich počátku. Táhl tudy několikrát pruský Fridrich II., ale i císařská vojska maršála Dauna. Válčili a „kvartýrovali“ tady legendární vojevůdci Laudon, Radecký a mnozí další. Za napoleonských válek se Chlumecko dostalo přímo do středu válečných událostí. Za těžkých bojů v srpnu a září 1813 byly naše obce zcela zničeny. Porážka francouzských jednotek u Chlumce ale znamenala obrat ve vývoji války a konec plánů Napoleona na ovládnutí Evropy.

V Chlumci se válčilo ještě poslední den II. světové války. Během leteckého bombardování byl zasažen zámek, pila a další objekty, kde zahynulo celkem na 90 lidí.

Na chlumeckém zámku, sídle jednoho z největších panství v Čechách, se během staletí vystřídala řada šlechtických rodů. Byly mezi nimi i rody dobře známé, jejichž příslušníci zastávali vysoké státní funkce. Přes Kölbly, Stralendorfy, Kolovraty, Thuny, až po West phaleny , kteří se podíleli na průmyslovém rozvoji celé naší oblasti a její dnešní podobě.

Tyto události a další zajímavosti nám připomínají desítky pomníků, památných míst a objektů, které spojuje síť turistických tras a cyklostezek.

Dnes se stal Chlumec jednou z nejkrásnějších a nejrychleji se rozvíjejících severočeských obcí. Stal se nejen dobrým domovem pro své obyvatele, ale i zajímavým a pohostinným místem pro všechny jeho návštěvníky.

MEZNÍKY HISTORICKÉHO VÝVOJE

  993    První historická zmínka o Chlumci se objevila v listině Boleslav II., kterou určil desátek cla “Nachlumcy“ pro právě založený první mužský klášter v Čechách.

1057    Jako celnice je Chlumec uváděn také na první česky psané listině z roku 1057, kde na významné křižovatce zemských cest lze předpokládat i živé místo tržní.

1107    Kníže Svatopluk I. (vládl 1107-1109) svolal na chlumecký hrad zemský sněm českých velmožů.

1126    Kníže Soběslav I. porazil v bitvě u Chlumce vojska německého krále Lothara Saského.

1227    Chlumec od krále Přemysla Otakara I. získal Kojata z Oseka, který zde postavil panskou tvrz. Tak došlo k osamostatnění Chlumce jako panského sídla.

1426    Po slavném vítězství husitů u Hrbovic ovládl Chlumec a okolní kraj husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic.

1486    Kolem roku 1486 se usadil v Chlumci rytíř Petr Kölbel z Geisingu, který pocházel z vážené krupské rodiny, zbohatlé z rudného dolování v Krušných horách.

1521    Chabařovice získaly městský řád. Purkmistr a rada, jmenovaná vrchností, vykonávali nad obyvateli Chlumecka veškerou jurisdikci včetně práva hrdelního.

1594    Rytíř Petr Kölbl vystavěl v Chlumci nový renesanční zámek (1592-1594). Starý panský dům ze 14. století však ještě vydržel až do třicetileté války.

1603    Rytíř Petr Kölbl koupil vhodnou budovu a zřídil v ní první školu v Chlumci.

1680    Chlumecko jako zázrakem zůstalo ušetřeno velké morové epidemie řádící v Čechách. Jako svůj vděk nechal Jan František Kolovrat postavit v letech 1685-1691 kapli na Horce.

1740    Písemně doložena těžba uhlí na chlumeckém panství u Otovic.

1780    Hraběnka Marie Anna z Kolovrat - Libštejnská si nechala vystavět nový zámek s rozsáhlým anglickým parkem, ve kterém se dodnes zachovalo mnoho vzácných dřevin.

1813    Bitva u Chlumce 1813 – největší a nejkrvavější napoleonská bitva v Čechách.

1830    Chlumecké panství koupil rod Westphalen – Fürstenberg, povýšený do stavu říšských hrabat v roce 1792.

1862    Dokončena stavba chlumeckého špitálu (dnes objekt domova pro seniory). Jeho posláním bylo „…bezplatně zaopatřovat chudé nemocné léčivem a stravou“.

1871    Chlumeckým nádražím projel první vlak. Nová trať Duchcov – Chlumec – Děčín se stala významným činitelem hospodářského rozvoje celé přilehlé oblasti.

1879    Zřízen dobrovolný hasičský sbor v Chlumci. Byl založen mezi prvními v regionu a dodnes patří mezi nejlepší.

1904    Slévárna Františka Hubera v Chlumci získala koncesi pro výrobu a opravy parních kotlů a strojů.

1913    Ke stému výročí bitvy 1813 byl vybudován Jubilejní památník. Vedle představitelů mnoha národů se jeho otevření zúčastnil i arcivévoda Karel František Josef I.

1938    Na základě mnichovské dohody obsadila německá armáda 9. října 1938 Chlumecko a uskutečnila tak jeho připojení k nacistickému Německu.

1945    Při bombardování Chlumce 8. května 1945 zahynulo na 90 lidí. Druhý den osvobodila region vojska sovětské Rudé armády.

1945    Již 1.června 1945 zahájil činnost MNV v Chlumci. Jeho prvním předsedou se stal Alois Krejčí, truhlář.

1970    Původní selská stavení obce musela ustoupit masové výstavbě panelových domů (téměř 1100 bytových jednotek a další objekty občanské vybavenosti).