Ubytování U KŘIVÁKŮ HŘENSKO - ČESKÉ ŠVÝCARSKO
Naše ubytování se nachází ve Hřensku, v blízkosti německých hranic, na soutoku Labe s Kamenicí. Hřensko je přístupné ze všech stran všemi dopravními prostředky proto neváhejte a seznamte se na webu s naší nabídkou.
2 x garsonka
2 x apartman
1 x 2, 3, 4 lůžkový turistický pokoj
Naše malá obec, sousedící s Německem, leží na soutoku řeky Labe s Kamenicí. Říčka Kamenice je poslední českou řekou, která se vléva do Labe. Je významná také tím, že se zde pravidelně vysazují pstruzi a lososi. V pískovcových skalách v Soutěskách se na řece převážejí turisté. Po turistických značkách dojdou až na naší největší chloubu - jedinečnou Pravčickou bránou. Traduje se, že jsme vstupní branou do Národního parku Českosaské Švýcarsko. Jsme nejníže položené místo v České Republice s nadmořskou výškou 115 m.n.m. a rozlohou 25 km čtverečních.
Hřensko (Herrnskretschen)
Původně tu v 15. stol. stála jen krčma sloužící plavcům a vorařům. K roku 1475 se už vztahuje písemná zmínka k Hřensku jako místu v souvislosti s přepadením tří norimberských kupců. Místo bylo dobře známé - od východu sem k Labi vedla odbočka České cesty. Při ústí Kamenice bylo skladiště dříví, dřevaři a plavci si postavili chýše, v provozu byl i mlýn. Plavení dříví si vyžadovalo i budování nutného zázemí. V letech 1530 - 1550 se na území Hřenska začali usazovat noví osadníci. Po Labi už se neplavilo jen dříví - v hřenských skladištích bylo ukládáno obilí, sklo, ale také sůl dovážená do Čech. V této době byli majiteli Salhausenové, po jejich zadlužení a úpadku získal Hřensko r. 1612 věřitel Jan z Vartemberka, následovali Vchyničtí a Aldringenové, od r. 1664 Clary - Aldringenové. Po smrti generála Jana Aldringena ve 30tileté válce byl majetek rozdělen dědicům - stalo se, že obyvatelé Hřenska a Mezné podléhali čtyřem vrchnostem. Až za Františka Karla r. 1709 byly všechny díly sloučeny do bynoveckého panství. Hřenska se dotkly i události 30tileté války. Po neúspěšném útoku na Sebnitz je císařské vojsko vypálilo. V 17. stol. vzrostl význam Hřenska jako obchodního střediska. Rozhodujícím výrobním odvětvím zůstalo zpracování dřeva. V 18. stol. tu stály čtyři pily, jedna z nich byla r. 1892 přeměněna na špitál při epidemii cholery. Fungovalo tu několik vazišť, dřevo se plavilo i na vzdálenější místa. Specialitou byly mohutné staleté kmeny, dodávané do námořních loděnic pro stožáry velkých plachetnic. Dřevo bylo zpracováváno i podomácku na šindele, nádobí, nářadí, chmelové tyče a další zboží. V milířích uprostřed lesů se vyrábělo dřevěné uhlí a kolomaz. Obchodovalo se i s houbami. S obchodem s obilím souvisel rozvoj mlýnů. Byly zde tři - mladší byl později přestavěn na hotel Klepáč. Dalším důležitým odvětvím byla těžba a zpracování pískovce. Lidé se živili i podloudnictvím (stezka Podloudnice je známá již r. 1492). Pašovala se sůl, ale také tabák, sukno a další zboží. Po 30tileté válce se objevila přísnější opatření k zajištění hranice - r. 1656 je v Hřensku doložena stanice solného dohlížitelství, ve 30. letech 18. století stanice celních výběrčích. Významné bylo zavedení paroplavby - první parník proplul Hřenskem 14. 6. 1838. Obecný rozvoj průmyslu v 19. stol. výraznější vliv neměl - jediným průmyslovým podnikem byla chemická továrna na výrobu barev na ovčí vlnu a hedvábí, brzy byl objekt přeměněn na filiálku drážďanské firmy na výrobu nití do šicích strojů (byla v provozu do r. 1945).
Počátky hostince vedle kostela sahají až do 16. století. Když byl přestavěn na hotel, stal se pod jménem Deutsches Haus jedním z nejoblíbenějších ve Hřensku. Po druhé světové válce se jmenoval Český lev a kolem roku 1956 jej zničil požár. (kolem 1910)
V 19. stol. se zde začíná stále více rozvíjet cestovní ruch, podporovaný majitelem panství knížetem Edmundem Clary - Aldringenem. Ve 30. letech 19. stol. byla upravena stezka z Hřenska na Pravčickou bránu, objevovaly se hotely, penzióny a hostince. V r. 1862 vznikla firma Gustav Kreibich , zabývající se mj. prodejem fotografií a pohlednic Hřenska. V roce 1898 byly zpřístupněny soutěsky. V r. 1879 byly v Hřensku a ve Vysoké Lípě založeny skupiny Horského spolku pro České Švýcarsko. Jeho členové budovali stezky, cesty, zábradlí, lavičky, mostky, vydávali propagační a naučné tiskoviny, organizovali různá setkání.
Po roce 1933 se řada opatření v Německu projevila úpadkem hřenských živností. Claryové patřili ke stoupencům K. Henleina. V r. 1939 bylo Hřensko připojeno k říši a v původní textilce byla zřízena pobočka letecké továrny z Brém a ve skalách byly vyhloubeny štoly. Koncem války tudy prošlo několik transportů vězňů z evakuovaných koncentračních táborů.
Dům čp . 37 sloužil jako hotel Günther, který byl později přestavován a dnes se jmenuje Praha. Před několika lety byla stavba zmodernizována a rozšířena o další trakt s hranolovitou věží. (kolem 1910)
Po válce turistický ruch slábl, oživení nastalo po rekonstrukci soutěsek v r. 1964. Již od středověku řešilo Hřensko problém povodní a řícení skal. K největším katastrofám patřily povodně r. 1845 a r. 1897. V r. 1926 se sesula skála u fary, v r. 1938 byly poničeny dvě budovy u továrny, v r. 1978 se obrovský skalní blok zřítil mezi dva výletní autobusy.
Pamětníci a geologové se shodují, že několikatunové balvany spadnou v intervalu 11 let, menší se uvolní tak jednou za tři roky. Nebezpečné skály jsou zabezpečovány, zpevňovány. Zástavbu Hřenska tvoří především hotely a penzióny.
V letech 1786 - 87 byl postaven barokní kostel sv. Jana Nepomuckého - prý z podnětu budoucího panovníka Josefa II., který se tu r. 1779 zastavil cestou do Děčína. Při silnici do Janova stojí pseudogotická kaple a poblíž ve skále je vytesaná kaplička. Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1756. V Hřensku je silniční hraniční přechod do Německa.
Hřenská silnice o d Labe do soutěsek je lemována několika hotely. V roce 1927 se v Hřensku uvádí 13 hostinských objektů a jedna kavárna. Dům s polovalbovou střechou dnes již nestojí. (1906)