Zámek Stekník

Dějiny obce a zámku Stekník

Dějiny lokality

Ves Stekník, nacházející se asi 6 km východně od Žatce se poprvé připomíná v roce 1389, kdy je toto místní jméno uváděno ve formě „Vzteklník“ nebo „Vzteklinec“. V 16. stol. byla označována jako „Steklník“, pozdější německý tvar tohoto toponyma se ustálil ve formě „Steknitz“, zatímco česká forma v dnešním „Stekník“.

Obec je v současné době jedinou vesnickou památkovou zónou okresu Louny. Příslušný statut získala vyhláškou MK ČR č. 249/95 z 22. září 1995. Dominantou vesnice je zámek, stojící při západním okraji obce. Cesta k zámku vede vesnicí, na jejíž návsi jsou zachovány bohatě zdobené brány selských statků.Stavitelé těchto statků, si nepochybně brali vzor z barokních zámeckých portálů.

Dějiny objektu

Z písemných pramenů se dozvídáme, že na místě dnešního zámku stávalo opevněné panské sídlo či tvrz až v době kolem roku 1600, když se Stekník stal samostatným statkem rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic, která v těchto končinách vlastnila také statek Lipno.

Ke stavebním úpravám došlo během druhé poloviny 17. století, poté co se Stekník v roce 1681 stal základem majetku jedné z nobilitovaných žateckých měšťanských rodin a to Kulhánků z Klaudensteina. Nový majitel Jan Jiří Kulhánek nechal strhnout budovy starého dvora i obytná stavení panského sídla a na jejich místě vybudoval zámek ve stylu vrcholného baroka. Pro dnešní podobu zámku však byla rozhodující až druhá stavební fáze, k níž došlo ve 2. pol. 18. století, kdy získal dodnes zachovanou, rokokovou podobu. S touto etapou je spojeno jméno Jana Františka svobodného pána z Klaudensteina, který se podle testamentu své tety Marie Klary, psal také z Podpusche a Nového Sedla. Roku 1772 povýšil rod do hraběcího stavu. Stekník držel od r. 1760 a svůj stav ještě posílil spojením s významným hraběcím rodem Hohenembsů (sňatkem s Marií Franciscou z Hohenembs r. 1775). K nejradikálnější změně při této přestavbě patří: vložení rondelu s balkonem do středu hlavní budovy a novostavba zámecké kaple k uctění Navštívení Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Naznačenému datování přestavby zámku odpovídají také čtyři zachované pozdně barokní plastiky, které původně lemovaly cestu mezi steknickým zámkem a barokní sýpkou. Z roku 1766 pochází sochy sv. Floriána a Panny Marie (Immaculata), o rok později je datována plastika sv. Jana Křtitele, zatímco socha jednoho ze zemských patronů, sv. Jana Nepomuckého, je určena do roku 1778. Všechny dnes zdobí prostor před zámeckou kaplí, kam byly v novější době přeneseny. Na zámeckém nádvoří stojí kašna, pocházející také z druhé poloviny 18. století. Ve stejné době vznikla patrně i terasovitá úprava zámecké zahrady. Ta byla vybudována na západním a jižním svahu při zámku, jako odpočinková, podle vzoru barokních italských zahrad. Od okolí byla oddělena kamennou zdí, zdobenou pískovcovými vázami a terakotovými plastikami, které se bohužel dochovaly pouze v torzech. Do stejného chronologického kontextu náleží ještě také: dnes poničená kaplička, vystavěná asi 200 metrů od zámku nad pramenem minerální vody, kterému byly přičítány léčivé až zázračné účinky (ve 20. létech 19. století však nebyl již tento pramen užíván) a dvoupatrová sýpka s barokně ztvárněnými štíty, vikýři na střeše a erbem na průčelí, uzavírající dnešní památkovou zónu na jižním okraji obce.

Roku 1796 prodal Jan František Kulhánek z Klaudensteina Stekník, rytíři Josefu Korbovi z Weidenheimu. V držení tohoto severočeského rodu byl zámek až do r. 1840. Poté přešel dědičně v držbu rodiny Hennetů. Judr. Leopold sv. pán z Hennetu prodal statek v r. 1907 skrz centrální direkci firmě Hielle a Dittrich v Praze, Fridrichu Gimbelovi. Po něm zdědil Stekník švýcarský konzul Gérold Déteindre, který byl posledním soukromým majitelem objektu. Po celou první polovinu 19. století zámek nezaznamenal kromě úprav interiérů, podstatnějších změn.V roce 1913 bylo započato s opravou starého dřevěného vodovodu výměnou za kovový (voda tehdy byla přiváděna do zámecké studny z nedalekých “strání nad zámkem“, jelikož měla velmi slabý přítok vody). Poslední majitel zámku pan G. Déteindre k velkostatku Stekník přikoupil ještě pozemky v nedalekých Strkovicích. První pozemkovou reformou po vzniku ČSR nebyl majetek příliš zmenšen, neboť mu i po ní zůstalo 179 ha půdy. Potomci Grolda Détéindre potom drželi velkostatek Stekník až do r. 1945. Po druhé světové válce byl velkostatek Stekník konfiskován, půda rozparcelována a zámek začal sloužit Výzkumnému ústavu chmelařskému v Žatci. Později jej užívala Národní galerie Praha, která zde umístila depozitář obrazů. Na základě „Smlouvy o převodu práva hospodaření“ mezi Národní galerií v Praze a Památkovým ústavem v Ústí nad Labem, uzavřené ve dnech 15. a 28. května 1996, schválené MK ČR, zámek získal Památkový ústav v Ústí nad Labem, který jej spravuje dosud.

K výzdobě

Rozsáhlé stavební aktivity Jana Františka Václava Kulhánka z Klaudensteina, z 60. let 18. století se dotkly také úprav interiérů objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple. Také stěny obytných pokojů v patře byly opatřeny velice kvalitní iluzivní malbou. Kaple byla vybavena nástěnnými obrazy Ignáce Raaba. Je pravděpodobné, že malířská výzdoba zámku proběhla v letech 1767 – 1769. Výzdobu interiérů doplnil štukový dekor a v návaznosti na to proběhla i rokoková úprava fasád zámku, zahrad a ohradních zdí zámeckého areálu.V téže době se urbanistické pozornosti dostalo také celému bezprostřednímu okolí zámku, jak o tom svědčí původní výzdoba přístupové komunikace sochami, přestavba vrchnostenského dvora (čp. 9) i rozšíření panské sýpky. Vznikla tak ojedinělá krajinářská kompozice v duchu barokního souborného díla tzv. "Gesamtkunstwerku".

V současné době je budova zámku Stekník pro veřejnost ještě uzavřena z důvodu probíhající rekonstrukce.

Veřejnosti je umožněna prohlídka zámeckých zahrad s informačními cedulemi a naváděcími šipkami. Zpřístupněna je také zámecká kaple. 

Zámecké růže

    Předloni byly vysázeny v zámecké zahradě popínavé růže, které zahradu velice zkrásněly (viz. fotogafie, další fotografie najdete v nabídce fotoalbum vlevo). Zámek je dostal darem ze zahradnictví SZ v Libochovicích. Během dvou let stačily některé dorůst i 6 metrů. Na pozadí kamenných, opukových zdí vynikají jejich nádherné barvy.   

Zámecké varhany (čtyřrejstříkový pozitiv bez pedálu se 45 tóny v manuálu a dvoustopým principálem). Jejich autorem byl tehdy mladý nepomyšlský varhanář Ferdinand Miller. Prosadil se patrně v konkurenci již známých a renomovaných mistrů loketské školy, kteří pro barona Kulhánka, majitele Stekníku, pracovali. Prospektový nástavec píšťalnice nese dataci 1772 a udání ceny (235 zl.) a dále záznam o opravě díla varhanářským synem Johannem Konstantinem v roce 1813.
Devastovaný pozitiv byl po r. 1950 Janem Jindrákem přenesen nejprve do kaple sv. Václava v Žatci, posléze na žatecké děkanství a nakonec ho získali premonstráti v Praze na Strahově, kde došlo k zrestaurování rokokové skříně nástroje. Dne 2.10. 2006 na základě vzájemné dohody byl původní varhanní pozitiv předán NPÚ ÚOP v Ú/L - Správě státního zámku Stekník a uložen v zámeckém depozitáři.
(více)

23.10.2008 10:51:25 | stálý odkaz

Zámecká kaple

Kaple Navštívení Panny Marie

Historická fotografie (viz fotoalbum fotografie č. 5)
Pohled do presbyteria z kruchty zachycuje iluzivně malovanou řádovou architekturu doplňující ústřední obraz (portálového) retabulu, znázorňujícího „Navštívení Panny Marie“, signován Ch. Seckel. Iluzivní architekturu tvoří korintské pilastry nesoucí úseky kládí se zalamovanou římsou. Malířská výzdoba se dotkla také okenních špalet, čela kůru a výzdoby štukových zrcadel na klenbě kaple. Ústřední obraz retabulu hlavního oltáře je zasazen do bílého zlaceného rokokového rámu, v jehož spodní části je zlacená kartuše zdobená rokaji.
Nad rámem obrazu je „boží oko“ osazené v zlatých paprscích s obláčky s okřídlenými hlavami andílků, po stranách na zalamované římse postavy dvou větších andílků. Ústřední obraz je nesen dvojicí vznášejících se andělů.
Před retabulem stojí dřevěná mensa tumbového tvaru, světlé barvy se zlacením. Na ní je umístěn skříňový tabernákl. Hlavní skříň, s motivem „Ukřižování“ vrcholí bohatě řezaným latinským křížem, dvě postranní křídla tabernáklu, spolu s ústřední skříní, jsou bohatě zdobené zlacenou řezbou s motivy rokají, vinné révy a obilí. Křídla oltáře zdobí dva reliéfní výjevy ze Starého a Nového Zákona. Před tabernáklem vidíme tři kánonové tabulky. Na mense pak šest vysokých svícnů. Prostor před tabernáklem, osvětloval také křišťálový lustr z řetězů sepnutých čtyřmi obručemi a dalšími závěsy (dnes v torzovitém stavu, uložen v depozitáři na zámku).
Stěny kaple překrývá šest rozměrných pláten barokního malíře Ignáce Raaba (dnes po restaurování, uloženy na SZ Duchcov) s bohatou zlacenou rokokovou řezbou na bílých zlacených rámech. Tato řezba zasahovala do úrovně okenních špalet zdobených iluzivní malbou. Stěny dále zdobila menší benátská zrcadla se závěsnými svícny.
Na čele kruchty, kterou však fotografie nezachycuje, bychom mohli vidět malby s hudebními motivy, znázorňujícími Svatou Cecílii hrající na varhanní pozitiv.
Doplňkem stylově jednotného vybavení kaple byl i varhanní pozitiv z dílny F. Mullera z Nepomyšle. Devastované varhany byly v 50. létech převezeny nejprve na děkanství v Žatci a posléze do premonstrátského kláštera v Praze na Strahově, tam došlo k jejich částečnému zrestaurování, v říjnu roku 2006 byly navráceny na SZ Stekník Výzdobu varhan tvoří zlacené rokajové řezby nad píšťalami, na křídlech a vertikálních lištách prospektu, povrch skříně je pojednán v leštěné běli. Prospektový nástavec píšťalnice nese zápis autora s datací 1772, cenou (235 zl.) a dále záznam o opravě díla varhanářským synem Johanem Konstantinem z r.1813. 114)
Interiér doplňovaly také kostelní lavice, ty byly rovněž převezeny v 50. létech děkanstvím v Žatci a jsou uloženy v kapli sv. Václava v Žatci.

Ikonografie zámecká kaple "Navštívení Panny Marie"

Figurální výjev v lodi je zobrazením Ducha Svatého ve středu komposice spolu s Bohem Otcem a Synem - Věčným Slovem Otce. Jedná se o výjev Nejsvětější Trojice s paprskem Ducha Svatého, který směřuje k hlavnímu oltářnímu obrazu Navštívení Panny Marie u sv. Alžběty ve městě Judově (nejspíše se jednalo o osadu Ain Karim, asi 2 hodiny cesty JZ od Jerusalema. P. Marie šla své příbuzné blahopřát a sdělit jí radostnou novinu, že se stala matkou očekávaného Mesiáše světa, a mimo to jí šla i posloužit. Sv. Alžběta byla matkou Sv. Jana Křtitele, který byl počat s dědičným hříchem, ale narodil se již bez něho. Proto slaví Církev svátek Janova narození (24.6.), jinak slaví u světců den jejich smrti, kdy se narodili pro nebe. Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, zaplesalo dítko v jejím lůně (sv. Jan Křtitel) a Ažběta byla naplněna Duchem svatým. Zvolala hlasitě: "Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého!
... jak zazněl hlas tvého pozdravu do mých uší, zaplesalo radostí dítko v mém lůně..." Luk 1, 39 - 53

SVATBY

- se v roce 2012 na zámku Stekník konají v období od 1.6. do 31.10.

- v letních měsících za hezkého počasí se svatební obřady konají v zámecké zahradě


Matriku a termíny ke svatebním obřadům zajišťuje Městský úřad v Žatci, telefon 415 736 111, www.mesto-zatec.cz, info@mesto-zatec.cz

Cena za obřad na zámku se řídí Ceníkem dalších služeb platným od 1.1.2012, tzn:

- svatební obřad v zahradě zámku 3 800- Kč včetně DPH

- fotografování v zahradě a parku při svatebním obřadu (pro páry neoddávané na zámku) 700,- Kč



V částce 3 800,-Kč je zahrnuta možnost fotogarfování i natáčení obřadu v
v zámecké zahradě.


Na případné další dotazy Vám radi odpovíme na telefonu +420 723 086 011 nebo e-mailu: zamek.steknik@usti.npu.cz a budeme se těšit, pokud se
rozhodnete uspořádat svatební obřad na zámku ve Stekníku.

další a aktuální informace na www stránkách zámku