Informace

Blansko – Blankenstein

Nedaleko Ústí n.L. nad stejnojmennou obcí se tyčí zříceniny hradu Blansko, který nechali vystavět Vartemberkové na sklonku 14. století na mohutné, 200 metrů vysoké čedičové skále. Hrad byl sídlem panství a vystřídala se zde řada majitelů, mezi nimiž stojí za zmínku pánové z Bünau v letech 1527 až 1628. Za Thunů se hrad v nepříznivém období třicetileté války proměnil ve zříceninu. Dochovalo se zde však   poměrně hodně zdiva i několik celistvých místností.  Z ruin hradu se otevírá pěkná vyhlídka do kraje na okolní krajinu.

Hrad Střekov

Mohutná zřícenina gotického hradu Střekov je neodmyslitelnou součastí panoramatu města Ústí nad Labem. Ve snaze zajistit bezpečnou plavbu po Labi, dohodl se český král Jan Lucemburský v roce 1316 s pražským měšťanem Peškem z Veitmile, že na sto metrů vysoké skále vystaví nový hrad. V září 1319 přenesl král léno na děčínské Vartemberky. V roce 1400 získal Střekov výměnou za své statky Ješek z Vchynic, ale po třech letech se zde k nelibosti Václava IV. usadila posádka míšeňského markraběte Viléma. V roce 1410 král zakročil, ale purkrabí Vlášek z Kladna se brzy přiklonil k Zikmundovi. V letech 1479 až 1506 vlastnili Střekov bohatí krupští podnikatelé Glacové ze Starého Dvora, kteří jej přestavěli ve stylu pozdní gotiky. Od roku 1563 vlastní hrad Lobkoviczové. Od počátku 19. století dali Střekovu image romantické hradní zříceniny, jejímž obdivovatelem byl J. W. Goethe i hudební skladatel Richard Wagner (našel zde inspiraci k opeře Tannhäuser), básník K. H. Mácha i malíř Ludwig Adrian Richter. V roce 1992 byl hrad vrácen v restituci Lobkowiczům, kteří jej úspěšně provozují včetně průvodcovské služby. Z hradu je krásný pohled na Ústí n.L., řeku Labe i na nedaleké zalesněné kopce.´

Falkenštejn - Sokolí

Zříceninu skalního hradu najdeme nad obcí Jetřichovice. Do dnešních dní se z něho dochovalo několik neúplných tesaných místnůstek. Zříceniny jsou situovány na skále a je k nim velmi špatný přístup.

Kamenický hrad

Na jih od města Česká Kamenice se tyčí zřícenina hradu, který byl založen ve 13. století. Tento strážní hrad sloužil především k ochraně města a blízké obchodní stezky.  V roce 1639 ho dobyli a pobořili Švédové a od té doby se stal zříceninou. Ke hradu vede značená turistická cesta z České Kamenice, nedávno byla obnovena dřevěná rozhledna, již koncem 19. století vestavěná dovnitř hradních zřícenin, která nabízí krásný výhled na město a jeho okolí.

Scharfenstein – Ostrý

Hrad leží na vysokém skalním ostrohu nad Františkovem nad Ploučnicí v údolí řeky Ploučnice. Připomíná se již kolem roku 1230 v souvislosti s rodem Markvarticů, ale není jasné, jestli byli jeho vlastníky nebo jen královskými správci.. Hrad byl opuštěn a zpustl již na počátku 16. století. Jeho zřícenina byla v roce 1896 upravována v rámci rozvoje turistiky, ale i po těchto úpravách zřícenina znovu zpustla.

Šaunštejn – Loupežnický hrad

Na vrcholu skalního ostrohu nedaleko Vysoké Lípy  kdysi stával hrad Šaunštejn, zvaný též Loupežnický hrad.  O jeho historii se ví poměrně málo, písemné prameny potvrzují existenci hradu až roku 1431, kdy patřil Berkům z Dubé.  Během třicetileté války se tu usadili švédští zběhové a lupiči a proto se mu začalo říkat Loupežnický hrad.  Do dnešních dní se dochovaly prostory, považované za hladomornu či cisternu, spodek hlavní věže a pod ním místnost se sedadlem Z vrcholu je výhled na Vysokou Lípu a přes údolí Labe např. na saský Zirkelstein.

Tolštejn, původně Dohlenstein čili Kavčí skála

Nachází se nedaleko Jiřetína pod Jedlovou Zřícenina středověkého hradu, který je poprvé připomínán roku 1337. Vybudován byl na ochranu cesty z Čech do Lužice a ve své době měl významné a mocné opevnění. V období třicetileté války byl vypálen švédskými vojsky a nebyl už nikdy obnoven. Roku 1892 jej navštívil básník R.M.Rilke. Tolštejn je významnou součástí turistického ruchu v přilehlé oblasti a zřícenina je přístupná.

Vrabinec

byl postaven na příkré rozeklané skále nad údolím řeky Labe nedaleko osady Babětína; nepochybně již v prehistorických dobách zde bylo starší, zřejmě kultovní místo. Zdi jsou zachovány v několika zbytcích, z nichž nejdelší měří 12 m, nejvyšší 8 m. Z hradu je překrásný výhled na celé labské údolí. Je dostupný z obce Těchlovice po turistické značce.

Hasištejn

Západně od Chomutova se nacházejí zříceniny hradu Hasištejn, který byl vystavěn ve 14. století jako hrad královský. Od roku 1418 měl hrad v zástavbě a poté v dědičném držení služebník Václava IV. Mikuláš z Lobkowicz, zvaný chudý, jehož synové Jan a Bohuslav Hasištejnští z Lobkovic byli významní vzdělanci, spisovatelé a humanisté. Od 17. století hrad nebyl obývaný a postupně se měnil na zříceninu, kterou obdivoval mj. I básník J. W. Goethe. Jeden z posledních majitelů, podnikatel Emanuel Karsch object v letech 1891-92 zpřístupnil turistům a dal vybudovat I romantickou restauraci, vyhořelou v 70. letech 20. století. V poslední době je hrad postupně znovu obnovován. Na návštěvníky zapůsobí především mohutná válcová věž s vyhlídkou, gotická kaple a monumentální podzemní prostory.

Egerberk (někdy nazývaný i Lestkov podle stejnojmenné obce v podhradí)

Hrad najdeme v malebné krajině nad řekou Ohře, poblíž Klášterce n. O.  Gotický hrad byl založen ve 13. století, v 16. století přestal být udržován a v 17. století se změnil ve zříceninu. Z hradu se dochovala část paláce a menší zbytky předhradí.

Pernštejn

Stojí na zalesněném kopci nad stejnojmennou obcí. I když není známo přesné datum jeho vzniku, z dochovaných pramenů je zřejmé, že hrad střežil obchodní cestu podél Ohře. Patřil Šumburkům, kteří si při dělení panství postavili hrad Šumburk, později k němu patřil i hrad Egerberg. Již v roce 1537 je uváděn jako pustý. Z hradu se zachovala část válcové věže a zbytky hradního paláce.

Šumburk

Hrad byl založen až v letech 1431 až 1435 Vilémem ze Šumburku, který patřil k vlivnému šlechtickému rodu.  V druhé polovině 16. století hrad vyhořel a počátkem 17. století byl již pustý, neboť tehdejší majitelé, páni z Fictumu, se přestěhovali do pohodlnější renesanční tvrze v Klášterci nad Ohří. Dnes je z hradu možno vidět zbytek obytné hranolové věže a části hradebních zdí se zbytky bašt a bran. Je odtud i pěkný rozhled na Doupovské hory a na Klínovec.

Budyně nad Ohří

Gotický vodní hrad byl původně  královským majetkem, ale Jan Lucemburský jej vyměnil se Zbyňkem Zajícem z Valdeka za hrad Žebrák. Jeho vnuk Jan Zbyněk  Zajíc z Házmburka se proslavil rozsáhlými kulturními zájmy a zájmem o astronomii – jeho hosty byli spisovatelé Bartoloměj Paprocký z Hlohol i Bavor Rodovský z Hustiřan, který na budyňském zámku zemřel. V objektu, romanticky upraveném na počátku 20. století, se dochovaly pozdně gotické interiéry i pozoruhodné nástěnné malby ze 16. století v tzv. Zlatém sále. V nedávné době se do zámku vrátil tzv. Budyňský drak (krokodýl, přivezený z cesty do Palestiny v roce 1521 muzejní sbírka obnoveného Jandova městského muzea s atraktivní alchymistickou expozicí.

Házmburk

Gotický hrad, ležící 14 km od Litoměřic nad obcí Klapý,  byl vystavěn po roce 1270 a jeho zakladateli byli Lichtenburkové. Od Jana Lucemburského jej získali Zajícové z Valdeka, kteří se pak psali „z Házmburku“.  Zříceninu, která je významnou krajinnou dominantou, charakterizují dvě vysoké věže, okrouhlá Černá věž a čtverhranná Bílá věž, postavené při rozšiřování hradu po roce 1335. Hrad i s podhradím byly opuštěny již po husitských válkách; městečko zaniklo a hrad se po roce 1558 změnil ve zříceninu. Dnes je možno vystoupit na rekonstruovanou Bílou věž, ze které je nádherný výhled na značnou  část Českého středohoří.

Helfenburk, nazývaný též Hrádek

Leží přibližně v polovině cesty mezi Litoměřicemi a Českou Lípou nedaleko Úštěku. Vystavěl jej Jan z Klinštejna před rokem 1375, ještě v tomto roce jej však získalo  pražské arcibiskupství. Brzy hrad patřil mezi největší na území severních Čech a pyšní se bohatou historií. Jeho nejslavnějším obyvatelem byl pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Zpustošen byl za třicetileté války a změnil se ve zříceninu, kterou obdivoval mj. K. H. Mácha. Textilní průmyslník Josef Schroll nechal v roce 1872 postavit novou hájenku, která poskytovala i občerstvení turistům, v letech 1887-90 byla zřícenina zabezpečena. Od roku 1967 probíhá systematické úsilí o obnovu hradu. O víkendech, kdy je na Hrádku průvodcovská služba, je možno obdivovat okolní krajinu přímo z vrcholku hradní věže.

Kalich

Na skalnatém vrchu se ve výšce 200 metrů nad obcí Třebušín nacházejí zbytky hradu, postaveného Janem Žižkou z Trocnova, který se v té době psal také z Kalicha. Výstup na jeho vrchol je krásnou procházkou lesem kolem zbytků někdejších valů. Krásný výhled na obce Ploskovice, Býčkovice, řeku Labe, Roudnici n.L. i horu Říp. Hrad Kalich zpustl pravděpodobně již začátkem 16. století. V obci je zajímavý kostel a zámeček, který dnes slouží jako zámecký hotel Hubertus.

Kamýk

Nad vsí Kamýk, na vrcholu čedičové skály, se nachází volně přístupná zřícenina hradu Kamýk. Úloha hradu spočívala v ochraně cesty vedoucí do Litoměřic a souvisela rovněž z obchodem po Labi. Široký výhled do krajiny dával možnost vyslovit domněnku, že plnil rovněž funkci signální. Od přelomu16. a 17. století se Kamýk proměnil ve zříceninu a život se přenesl  na kamýckou tvrz v podhradí. Později byl postaven na jejím místě zámeček, jehož majitelem byl Dr. Otto Polák, jehož sestra Betty byla druhou manželkou Bedřicha Smetany. V roce 1860 zde pobývali během svatební cesty; Obecní úřad v Kamýku nedávno zřídil pamětní síň Bedřicha Smetany.

Košťálov

Čedičový vrch nad Třebenicemi, na jehož vrcholové skále se nachází zřícenina stejnojmenného gotického hradu z konce 13. nebo z počátku 14. století. Hrad popsal koncem 19. století August Sedláček pro třebenického buditele MUDr. Václava Paříka. Zříceniny hradu Košťálova jsou volně přístupné.  Je možno navštěvovat je celoročně, nevede k nim sice žádná turistická cesta, ze zadní strany je však k objektu po lesní komunikaci z Jenčic velmi pohodlný přístup. Odměnou je nám nádherný rozhled po okolní krajině na téměř celé České středohoří.

Levín

Na kopci nad vsí Horní Vysoká na Úštěcku se nachází zbytky zřícenin hradu Levína, který byl založen zřejmě již koncem 12. nebo počátkem 13. století. Vystavěn byl.zřejmě jako strážný hrad, střežící široké území, které bylo majetkem rodu Michaloviců. Dnešní věž zvonice, nepochybně postavená ze zdiva levínského hradu, je ovšem až z roku 1669. Levín je pozoruhodným městečkem s kruhovým kostelem, v jehož zdivu se dochoval starší svorník s „levínským kocourem“, reliéfem lva z třetí čtvrtiny 13. století.

Oltářík – též Hrádek

V nádherné krajině Českého středohoří  se poblíž obce Děkovka nachází zřícenina hradu Oltářík, který nechal postavit k ochraně svého majetku husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Z tohoto hradu, který měl převážně vojenský charakter, se do dnešních dní dochovaly části věžovité obytné stavby a zbytek brány. Zajímavý je i výrazný čedičový kopec, vyznačující se sloupkovou odlučností čediče.

Oparno

Zříceniny gotického hradu se rozkládají nad stejnojmennou vsí. Hrad vznikl ve 14. století, opuštěn byl v třicátých letech 16. století. Do dnešních dní se z něho dobře zachovaly obvodové  hradby, sklep i obranné příkopy. Z Oparna, ležícího přímo pod Lovošem, je pěkný výhled ke Kletečné a do Opárenského údolí. Zříceniny hradu jsou volně přístupné.

Ostrý

U obce Milešov, na strmém čedičovém kopci byl v 15. století založen hrad Ostrý, jehož stavebníkem byla jedna z větví milešovského rodu Kaplířů ze Sulevic, později označovaná jako Osterská.  Od 16. století hrad postupně pustnul a do dnešní doby se z něho zachovala pouze část brány a malý zbytek okrouhlého stavení. Je odtud krásný výhled, zvláště na protější milešovský zámek a Milešovku s observatoří i vyhlídkovou věží.

Skalka

Nedaleko od Lovosic, v kraji, kde se hradní zříceniny vypínají skoro na každém kroku, je možno ve vesničce Vlastislavi objevit zříceniny bývalého hrádku Skalka. Název vsi souvisí s českým knížetem Vlastislavem a zdejší hradiště je již zaznamenáno v Kosmově kronice. Hrad byl v roce 1639 zničen Švédy a do dnešní doby se z něho zachovala pouze válcová věž na vysoké skále, k níž z méně strmé strany přiléhá barokní dvoupatrový zámek, zásluhou Obecního úřadu již dnes částečně přístupný veřejnosti.  Od zřícenin hradu je nádherný výhled na okolní krajinu.

Divice

Ojedinělou památkou, která zaslouží mnohem větší publicity, je tvrz v Divicích s charakteristickou mohutnou čtyřpatrovou věží. Nejstarší písemná zpráva se vztahuje již k roku 1318 a tehdejší vladycké sídlo je doloženo pečetidlem, které se zachovalo ve sbírkách Národního muzea. Kolem roku 1346 bylo původní sídlo přestavěno a vybudována zmíněná věž, která i vzhledově připomíná dobu Karla IV. Uvnitř jsou patrné zbytky gotické freskové malby z konce 15. století i erby držitelů tvrze a spřízněných rodů. Z období  renesanční přestavby po roce 1560 jsou fragmenty sgrafitové omítky. Objekt je v soukromém vlastnictví restituentů.

Nový Hrad

V obci Jimlín je mimořádnou kulturní památkou, jaká nemá v Ústeckém kraji obdoby – snese totiž srovnání s tak významnými objekty Libereckého kraje jako jsou Lemberk, Grabštejn nebo Hrubý Rohozec.  Povolení ke stavbě hradu získal Albrecht z Kolovrat a Bezdružic od českého krále Jiřího z Poděbrad dne 2. 5. 1465. Stavba se třemi nádvořími byla založena velkoryse, její dominantou je vysoká hranolovitá věž. Barokní přestavbu objektu na pohodlnější zámecké sídlo inicioval po roce 1670 Gustav Adolf z Warensbachu, který zadal štukovou výzdobu reprezentačních místností i kaple předním italským mistrům. Kromě jiného zde vybudoval i unikátní podzemní stáje pod druhým nádvořím, po letech zapomenuté a náhodně objevené až v roce 1818. Od sezóny 2002 je hrad částečně přístupný veřejnosti formou improvizovaných prohlídek každou první sobotu v měsíci. Dlouhodobé rekonstrukce však dospívají do závěrečného stadia a objekt může být v dohledné době zpřístupněn.

Petrohrad

Hrad Petrohrad založil kolem roku 1360 Petr z Janovic. Jako správa panství  sloužil až do poloviny 16. století, kdy byl postaven nedaleký černínský zámek. Od roku 1559 hrad již nebyl obýván a začal rychle chátrat. V polovině 17. století byla na základech hradní věže postavena kaple Všech svatých s kuželovou střechou. Z vlastního hradu se zachovaly pouze nevelké zbytky zdiva, které v 19. století poničili hledači pokladů. Je odtud pěkný výhled na Doupovské hory, Krušné hory a České středohoří.

Pravda

Volně přístupné zříceniny hradu Pravda najdeme v lese mezi obcemi Domoušice a Pnětluky. Hrad stával na vápencovém ostrohu vysokém 491 m. Rok založení není znám a ani pověst se nezmiňuje o tom, proč dostal tak nezvyklý název, ale nejstarší písemná zpráva se vztahuje již k roku 1380.  V době pořádání táborů lidu v druhé polovině 19. století se stal hrad Pravda poutním místem pro široké okolí. Dnes jsou jeho zříceniny volně přístupné a zásluhou občanského sdružení, které se o hrad stará, pěkně upravené.

Žerotín nebo též Žirotín

Hrad byl založen ve třetí čtvrtině 13. století Habartem ze Žerotína, který byl také zakladatelem nedalekého Panenského Týnce. Vybudován byl přímo v horní části stejnojmenné obce, kterou procházela stará zemská silnice. Dodnes se zachovaly nevelké, ale zajímavé zbytky gotického hradního paláce s renesanční omítkou se zbytky psaníčkového sgrafita. Hrad byl obehnán dvojím valem, který je dosud dobře patrný. Zničen byl při švédském vpádu za třicetileté války.

Doubravská hora, zvaná též Doubravka

Hrad, jehož výrazné zříceniny jsou dosud patrné na stejnojmenném kopci nad Teplicemi, byl vybudován po roce 1478 na základě listiny, kterou Janu Illburkovi z Vřesovic vystavil český král Vladislav II. Hrad měl původně osm okrouhlých věží, ze kterých se dochovaly dvě a stejný počet trosek. I když podstatná část hradu byla po třicetileté válce z úředního nařízení zničena, jeho ruiny umožňují utvořit si obraz o původní velikosti hradní pevnosti. Hrad byl již v 19. století zapojen do turistického ruchu. V roce 1855 byla na místě někdejšího rytířského sálu zřízena první restaurace, v 80. letech zde významný architekt Bedřich Ohmann vybudoval romantickou přístavbu, která se dá akceptovat. Odstrašujícím příkladem jsou přístavby ze 70. let 20. století, které zde bez vědomí památkářů prováděl teplický Svazarm.

Kostomlaty pod Milešovkou

Na základě pověsti Václava Hájka z Libočan nesprávně zvaný Sukoslav. První hodnověrná zmínka pochází z roku 1335, kdy se stal vlastníkem hradu moravský markrabě Karel, pozdější císař Karel IV. Hrad nechali postavit Hrabišicové stejnou hutí, která budovala  osecký hrad Rýzmburk. Později měnil různé majitele. Podle svědectví Bohuslava Balbína byl ještě koncem 18. století obývatelný. Hrad Kostomlaty byl jednou z prvních zřícenin, zapojených do romantického cestovního ruchu; věž byla ukončena charakteristickou stříškou a uprostřed hradeb byla ještě po 2. světové válce výletní restaurace. Všeobecně je kostomlatský hrad považován za jednu z našich nejmalebnějších zřícenin, ale naléhavě potřebuje záchranný restaurátorský zásah, kterým by bylo zabezpečeno rozpadávající se zdivo.

Krupka

Zřícenina stejnojmenného hradu se vypíná nad městečkem Krupka a je dobře přístupná odbočkou z hlavní silnice. Hrad byl postaven na počátku 14. století především k ochraně prosperujícího městečka a jeho dolů. Nejstarší písemná zpráva se vztahuje k roku 1330, kdy král Jan Lucemburský věnoval tento hrad míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic. Po třicetileté válce byl hrad opuštěn; za Šternberků byl v letech 1695-97 postaven v hradním areálu úřední dům, kterému se říkalo Horský zámek, a který dnes slouží jako restaurace. Pro vlastní hrad byl na počátku 19. století užíván i název Rosenburg (Růžový hrádek), podle množství růží, které byly vysázeny na jeho parkánu. Již v roce 1807 se zřítila hradní věž, shodou okolností práce v době Goethovy návštěvy Teplicka. V nedávné době proběhly na hradě opravy, zaměřené na rekonstrukci  restaurace a zpevnění hradeb.  Jediná místnost v horním hradu byla stylově zastřešena.

Kyšperk – Geiersberg, též Supí hrad

Z rozsáhlých zřícenin hradu Kyšperka se dochovala jen jedna věž, sklepy a zbytky hradeb. Hrad nechal postavit buď král Jan Lucemburský nebo Ota z Bergova a první písemná zpráva se vztahuje k roku 1319. Od roku 1334 patřilo zdejší panství pražskému biskupovi Janovi IV. z Dražic. V majetku biskupství a arcibiskupství byl i nadále a v roce 1393 se zde skrýval před hněvem krále Václava IV. arcibiskup Jan z Jenštejna. Husité dobyli Kyšperk až po třetím pokusu v roce 1433, kdy se hradu zmocnil Jakoubek z Vřesovic., V roce 1526 hrad vyhořel a postupně se změnil ve zříceninu.