Informace

Výlety do okolí KraloviceHistorickým i současným centrem oblasti je město Kralovice, kde se můžeme ubytovat. Prohlídku města začneme kostelem sv. Petra a Pavla, který byl do dnešní podoby přestavěn ze starší gotické stavby za Floriána Gryspeka z Gryspachu v letech 1575–1581 a kromě jiného ukrývá rodinou gryspekovskou hrobku s mumifikovanými těly příslušníků rodu. Nad ní je v postranní kapli gryspekovský epitaf. Socha sv. Jana Nepomuckého byla k presbytáři kostela přenesena z náměstí, kde ji nahradil pomník padlým v 1. světové válce. Pomník Janu Jindřichu Markovi, spisovateli období národního obrození, zde byl postaven na konci 19. století.   K náměstí se vydáme Markovou ulicí, kde stojí několik domů s barokními portály a na náměstí samém stojí za povšimnutí portál bývalé radnice. Nejstarším kralovickým domem je čp. 35 U Beránků na Náměstí osvobození, který má gotické jádro. Najdeme zde také budovu školy z roku 1895 postavenou z poplatku z vytočeného piva v kralovických hostincích. V čele náměstí pak stojí památka funkcionalistické architektury 30. let 20. století, dnes budova spořitelny a při silnici do Mostu najdeme kostel evangelická církve postavený v roce 1934.


Z Kralovic se vydáme kolem bývalých kasáren k Mariánské Týnici. Můžeme použít silnici která byla v minulosti lemovaná alejí lip, které zde museli vysázet poddaní jako trest za nezdařenou vzporu proti vrchnosti po roce 1680 a nebo se vydáme pěšky kolem kralovického potoka. Mariánská Týnice Mariánská Týnice jako poutní místo plaského kláštera byla do dnešní podoby vystavěna architektem Janem Blažejem Santinim na místě starší středověké a raně barokní stavby. Základní kámen byl položen za opata Evžena Tyttla v roce 1711, ale stavba nebyla podle původního projektu dokončena. Ke kostelu Zvěstování Panny Marie je připojena na jižní straně jednopatrová budova proboštství a na západní straně ambit, stejný východní již realizován nebyl. V ambitu najdeme fresky od F. J. Luxe s mariánskými motivy. Freskou je vyzdoben také refektář v prvním patře proboštství a kostel. Ten byl ale značně poničen po pádu kopule v roce 1920. Areál v němž sídlí regionální, celoročně přístupné, muzeum byl na konci 20. a počátku 21. století náročně rekonstruován. ŽihleZ Mariánské Týnice se vydáme přes Potvorov s románským kostelem sv. Mikuláše do Žihle, kde je dochován nepřístupný renesanční zámek, z něhož je pozoruhodný především bosovaný portál. V Žihli stojí dva kostely z 18. století. Farní zasvěcený sv. Václavu najdeme v těsném sousedství zámku a druhý sv. Filipa Jakuba na okraji lokality. U něho je na hřbitově památník obětem transportu smrti z roku 1945. Po žluté turistické značce se můžeme poměrně pohodlnou cestou vydat k přírodním památkám - skalnímu městu s kameny Bába a Dědek (U lomu) a pokud nám budou stačit síly tak ještě můžeme projít naučnou stezku Sklárna v oblasti s bývalou sklářskou výrobou z 19. století.       Odlezelské jezeroZe Žihle se vydáme k Odlezelskému jezeru, které je přírodní památkou a je ojedinělé především způsobem svého vzniku, kdy část utržené skály při přírodní katastrofě přehradila Mladotický potok a na něm potom jezero vzniklo.


Za shlédnutí rovněž stojí kaple Panny Marie v nedalekých Mladoticích postavená jako první stavba Jana Blažeje Santiniho pro plaského opata Evžena Tyttla. Při pěším nebo cyklistickém výletu můžeme ještě navštívit tvrziště Šebíkov, s dobře patrnou okrouhlou dispozicí a dochovaným valem
a příkopem. Od Šebíkova se dostaneme i ke dvoru Sechutice, který postavil plaský klášter na místech bývalé vsi a zahrnuje největší, 100 metrů dlouhou stodolu, na klášterství. KožlanyVydáme –li se z Kralovic na východ navštívíme nejdříve Kožlany, město, které je známé jednak jako rodiště prezidenta Edvarda Beneše a jednak hrnčířstvím s dodnes dochovanou tradiční výrobou. Projdeme–li se městem od západu k východu, ocitneme se nejprve v části, kde právě stály malé hrnčířské dílny. Dnes zde stojí družstvo Keramo, které na tradiční kožlanskou výrobu navázalo ve 2. polovině 20. století. Zastavíme se v parku, kde stojí busta Edvarda Beneše a po několika metrech u jeho rodného domu s pamětní deskou. Po slavném rodákovi je pojmenována i škola postavená v roce 1911, a to se již přiblížíme ke škole původní, kde je dnes zřízeno místní muzeum.Budova školy, kterou Edvard Beneš navštěvoval v letech 1890–1896 byla postavena v roce 1847 a je na ní ještě osazena pamětní deska sochaři V. Levému. Muzeum připomíná minulost Kožlan, jeho další významné osobnosti - malíře Josefa Klíra a Václava Švarce, spisovatele Šnajdaufa, návštěvník může usednout do lavic staré školní třídy a nakonec se seznámí s řadou rozmanitých výrobků hrnčířských dílem od poloviny 19. století.Vedle školy stojí kostel sv. Vavřince, původně středověký s freskami v presbyteriu. V Kožlanech ještě můžeme navštívit špatně přístupný židovský hřbitov na severním okraji města.


Z Kožlan se vydáme dále na východ a další zastávku můžeme udělat ve Chříči, bývalém centru nevelkého venkovského panství se zámkem, kostelem sv. Jana Nepomuckého a pivovarem. Za obcí je ve stráni nad Javornicí rezervace Tisu červeného. Ze Chříče se vydáme ke kostelu sv. Petra a Pavla v Dolanech u Berounky. Tato osamocená, uprostřed louky stojící památka, byla postavena již ve 12. století a prodělala složitý jak historický, tak stavební vývoj.Hrad KrašovPři toku řeky ještě zůstaneme a navštívíme hrad Krašov, ke kterému vede nejlepší přístupová cesta od dvora Rohy. Než přijdeme k vlastnímu hradu napojíme se na naučnou stezku, která nás seznamuje s historií hradu i místní krajiny. Do hradu vstupujeme v místech brány vybudované plaskými cisterciáky v 18. století, původní brána se nachází po levé straně nad příkopem.                 Hrad byl vybudován již před rokem 1230 Hroznatovci a původně jej tvořil jen prostor dnešního druhého nádvoří a v místech vstupu stála věž s břitem, jejíž jádro je obestavěno pozdějšími zásahy. Na 1. nádvoří nás zaujme zbytek válcové věže ze 2. poloviny 13. století a můžeme si prohlédnout otvory po uzavíracím mechanismu hlavní brány.Hlavní palác na druhém nádvoří byl dostavěn v 70. letech 20. století, jeho spodní části jsou ale pozůstatkem nejstarší fáze hradu. Podkrašovský mlýnZ nejvyššího místa Krašova se rozhlédněme po i proti proudu Berounky, kde ve vzdálenosti 1 km vidíme Podkrašovský mlýn. Stezka k němu ve stráni nad Berounkou je ovšem vhodná jen pro odvážné a zdatné turisty, pohodlně se k němu dostaneme ze vsi Bohy. Ve mlýně je dochována barokní mlýnice, na které jsou vyznačeny také hladiny vody při povodních od 19. století. Ta poslední v roce 2002 je však předčila a výšku hladiny vody ukazuje na louce stojící socha vodníka.


Pokud máme ještě čas a síly, projedeme přes Kozojedy s kostelem sv. Mikuláše postaveném plaskými cisterciáky a ojediněle pojednaným kubistickým pomníkem padlým v 1. světové válce na návsi dále k přírodnímu parku Rohatiny, přístupným ale jen pěšky v dobré obuvi od Lednice nebo Kočína. Najdeme zde pozůstatky po těžbě vitriolových břidlic, štoly, haldy a zříceniny budov, a dále tzv. Čertovu hráz, podle pověsti rozvalinu honosného zámku stavěného čertem.