Informace

Labské pískovce

            K vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce došlo v roce 1972 s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých lesů i kulturních památek, především pak lidové architektury. Na části její plochy vznikl v roce 2000 Národní park České Švýcarsko, takže v současné době se CHKO Labské pískovce rozkládá na 245 km².  Labské pískovce jsou jedinečné rozsáhlými lesy i poměrně relativním klidem. To umožňuje výskyt nejrůznějších druhů zvěře – jelenů, srnců, běžné jsou také lišky a kuny, značně rozšířena je černá zvěř.  Počátkem minulého století byl zde a především v Lužických horách vysazen kamzík, který se tu dosud vyskytuje a opět se objevil rys. V Labi žije na čtyřicet druhů ryb, které se zde přirozeně rozmnožují a v labském údolí se po mnoha letech opět objevil bobr.  

            Páteř Labských pískovců tvoří řeka Labe, která spolu se svými přítoky Ploučnicí a Kamenicí protéká pískovcovým kaňonem směrem do Německa. Nejvyšší horou Labských pískovců je Vysoký Sněžník (726 m.n.m.), na jehož vrcholu tehdejší majitel panství hrabě Thun vystavěl v roce 1864  33 metrů vysokou kamennou rozhlednu. Nejnižším místem je pak údolí Labe v Hřensku (115 m.n.m.). Nejkrásnější pohled na kaňon řeky Labe i na přilehlou cyklostezku se turistům otevírá z vyhlídkové plošiny Belveder na Labské stráni (viz rozhledny).

            Nejzápadnější oblast Labských pískovců tvoří Malé a Velké Tiské stěny, pojmenované podle obce Tisá, ve které se nacházejí.  Skalní stěny i jednotlivé věže a jehly Tiských stěn, dosahující až 70 metrů výšky,  nabízejí ideální terén k horolezeckým výstupům, ale i k pěším vycházkám.  Oblastí Tiských stěn prochází naučná stezka a v okolí dva značené cyklistické okruhy, které pokračují až na Vysoký Sněžník.

Provozní doba Tiských stěn:

přístupny denně po celý rok.

pokladna pro vstup do Malých a Velkých stěn otevřena  denně 9:00 – 17:00

Provozuje obec Tisá

            Pískovcové skály Děčínských a Jetřichovických stěn vytvářejí bizarní útvary a skalní brány.  Světoznámou je Pravčická brána, přírodní skalní most klenoucí se ve výšce 16 metrů nad zemí.    Kroky většiny turistů  zamíří do Edmundovy a Divoké soutěsky, kde při plavbách na pramicích obdivují  krásné přírodní scenérie, které zde vytvořila řeka Kamenice  (viz  Národní park České Švýcarsko). Jetřichovické stěny,  pojmenované podle vsi Jetřichovice nad kterou se vypínají,  patřily již v 19. století k oblíbených výletním cílům. Dobře značené turistické cesty spojují nejkrásnější místa této části  Labských pískovců, k nimž patří například  Mariina skála, Rudolfův kámen, Vilemínina stěna či Pavlínino údolí. Z nejvýchodnější části Labských pískovců určitě stojí za zmínku oblast Kyjova s říčkou Křinicí,  kterým vede romantická stezka pro turisty i cykloturisty.

Další informace získáte na:

CHKO Labské pískovce

Infocentrum Srbská Kamenice