Informace

Vyhlídková plošina na Labské stráni ve výši přibližně 130 metrů nad hladinou řeky Labe je nejstarší upravenou vyhlídkou Českého Švýcarska, ze které se otevírá překrásný výhled na údolí řeky Labe.

Rozhledna na Děčínském Sněžníku (726 m.n.m.) vystavěná roku 1864 je jednou z nejkrásnějších kamenných rozhleden v Čechách. Tato 33 m vysoká rozhledna  tvoří bezesporu jednu z dominant Děčínska a patří k nejvíce navštěvovaným  turistickým cílům tohoto regionu. Po zdolání 153 schodů se nám z ochozu věže otevře nezapomenutelný výhled na panorama Českosaského Švýcarska a Lužických hor a dále na vrcholky Českého středohoří s nejvyšší horou Milešovkou.  Na západě se  rýsuje Podkrušnohorská oblast a nad ní hřebeny Krušných hor.
Rozhledna na Sněžníku je zajímavá tím, že zde bylo v roce 1936 poprvé zachyceno   vysílání televizního signálu z her letní olympiády v Berlíně.

Rozhledna, vystavěná v roce 1895 na vrchu Dymníku na Rumbursku, leží ve   výšce 411 m.n.m.  V 90. letech 20. století byla zcela zrekonstruována.

Na vrcholku hory Jedlové  ve výšce 774 m.n.m. byla v roce 1891 vybudována kamenná rozhledna, ke které vede celkem 123 schodů. Ochoz věže  se nachází ve výšce 23 m a o dalších 6 m jej převyšuje špičatá dřevěná nástavba. Po roce 1945 byla rozhledna i sousedící chata ponechány svému osudu, až se z nich staly ruiny. Do původní podoby se vrátily v roce 1993 zásluhou  aktivit soukromého podnikatele. Rozhledna na Jedlové  patří mezi nejvíce navštěvovaná místa Lužických hor.

Nad Českou Kamenicí se rozkládá Zámecký vrch s rozvalinami středověkého Kamenického hradu. V roce 1880 v nich občané České Kamenice zřídili výletní restauraci a 16 m vysokou dřevěnou rozhlednu, která byla v provozu až do začátku 2. světové války. V roce 1998 zde byla postavena nová dřevěná vyhlídková věž. Po zdolání 58 schodů se nám otevře pěkný výhled na  hřebeny Krušných hor,  vršky Českého středohoří, Děčínský Sněžník i oblast Českosaského Švýcarska.

Tato volně přístupná zděná rozhledna na Kohoutu postavená v roce 1908  je zajímavá tím, že ji tvoří kamenná podstava, na níž je připevněna železná nástavba. Věž je dnes značně zchátralá a vzhledem k tomu, že ji obklopuje vzrostlý les, neumožňuje  prakticky žádný výhled.

Pastýřská stěna je název 150 m vysoké skály dominující městu Děčínu na levém břehu řeky Labe. Stejné jméno nese i výletní restaurace s vyhlídkovou věží, která byla postavena na vrcholu této skály v roce 1905. Vyhlídková věž  však není pro turisty volně přístupná.

8.6.1902 byla na kopci nad Benešovem nad Ploučnicí zvaném Sokolský vrch otevřena Ploučnická vyhlídka.  Vystavěna byla Spolkem pro pozdvižení cizineckého ruchu, který vybral místo v obecním lese s výhledem na město i řeku Ploučnici. Stavba má zajímavou konstrukci s prvky vyhlídkového altánu a klasické rozhledny. Inspirací pro její stavbu patrně byly podobné říční vyhlídky u Děčína (Labská) či u Chebu (Stráž Ohře). Ploučnická vyhlídka byla zrekonstruována v roce 1994.

Na zalesněném vrchu Studenci v Lužických horách ve výšce 737 m.n.m. se nachází jedna z našich nejstarších železných rozhleden. Tato 16 metrů  vysoká  rozhledna byla postavena a slavnostně otevřena v roce 1888.  Od 2. světové války nebyla udržována a proto je nyní ve velmi špatném stavu. Pro svoji značnou zchátralost je rozhledna v současné době nepřístupná a její další osud je nejistý.

Další známá rozhledna Děčínska se nachází na Velkém Chlumu ve výšce 508 m.n.m. Kamenná rozhledna o výšce 16 metrů byla postavena ve třicátých letech minulého století místní sekcí Horského spolku pro České Švýcarsko. V roce 1997 byla rozhledna značným nákladem opravena a po mnoha letech opět zpřístupněna veřejnosti.  Skýtá krásný výhled na řeku Labe a město Děčín, na vrcholky Českého středohoří, Krušných hor i na vzdálenější německé kopce Grosser Zschirnstein a Grosser Winterberg.

Rozhledna ve výšce  597 m.n.m. na vrchu zvaném Tanečnice nedaleko Mikulášovic je nejseverněji položenou vyhlídkovou věží v ČR.  Veřejnosti byla předána k užívání v roce 1905 a na její vrchol vede 136 schodů. V 70. letech prošla rozhledna velkou rekonstrukcí, při níž bylo zpevněno zdivo vnějšími ocelovými pásy.

Zděná vyhlídková věž na Vlčí hoře ve výšce 581 m.n.m. je nejstarší rozhlednou ve Šluknovském výběžku. Na její vrchol vede celkem 82 schodů. V roce 1889 ji postavil Horský spolek pro nejsevernější Čechy se sídlem v Krásné Lípě. Později byla vyhlídková plošina zastřešena a opatřena skleněnými okny. V současné době o věž i o přilehlou chatu pečuje místní odbor Klubu českých turistů.

Zřícenina hradu Hasištejn ožila koncem 19. století, kdy byla bývalá hradní věž opravena  vlastníkem Emanuelem Karschem a přebudována do podoby rozhledny. Rozhledna se nachází ve výšce 627 m.n.m.

Klínovec, ležící ve výšce 1244 m.n.m., je nejvyšší horou Krušných hor.  V roce 1884 na něm  byla vybudována kamenná, 17 m vysoká rozhledna. K původně osamoceně stojící věži byly postupně přistavovány další budovy, až vznikla dnešní podoba horského hotelu. Na vrchol Klínovce vede z Jáchymova sedačková lanovka.
Rozhledna je v současné době uzavřena, pro veřejnost nepřístupná.

Dům původně nazývaný „Pod bání“ nese nyní název  dům „U Kalicha“ a to podle vyhlídkové věže v podobě kalicha, připomínajícího vinařské tradice města. Výstupy na vyhlídkovou věž s průvodcem  provozuje v letní sezoně Městské  informační centrum Litoměřic

duben – říjen

Tato malá, nenápadná, ale zajímavě vypadající betonová rozhledna byla postavena v roce 1934, slavnostní otevření pak proběhlo v říjnu 1935. Přesto, že je jednou z nejníže položených  rozhleden v České republice, patří k nejhezčím prvorepublikovým rozhlednám.  Z jejího ochozu ve výšce pouhých třinácti metrů se nabízí pěkný výhled nejen na město Roudnici nad Labem, ale na celé České středohoří.

Na čedičovém vrchu nad Lovosicemi byla postavena horská chata Klubu českých turistů s rozhlednou, odkud se naskýtá jeden z nejhezčích výhledů  v celém Českém středohoří.  Z rozhledny na Lovoši se návštěvníkům otevře pohled na Milešovku, Kletečnou, Ostrý, Boreč, Sutomský vrch, Košťálov, Ovčín i Radobýl.

Nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka (837 m.n.m.) je považována   za místo s jedním z nejkrásnějších výhledů v Čechách.  V letech 1903 – 1904 byla na vrcholu hory postavena meteorologická observatoř, jejíž součástí je i 20 m vysoká zděná  věž. Turistům je umožněn  přístup na věž celoročně, ovšem za podmínky příznivých povětrnostních podmínek.

Nad severní částí Litoměřic na malém zalesněném návrší    Mostné hory byla v roce 1910 postavena dvacetimetrová kamenná rozhledna.  Na věž lze vystoupat po 96 schodech přímo z přilehlé  restaurace. Seshora je, i přes malou nadmořskou výšku, pěkný výhled na celé Polabí, vrcholky Českého středohoří, horu Říp a za dobré viditelnosti i některé části Prahy.

Severně od Litoměřic nad  Sebuzínem byla v roce 1973  postavena 20 m vysoká ocelová rozhledna. Tato vyhlídková stavba  nahradila původní dřevěnou rozhlednu z roku 1927.  Ze tří kruhových plošin Varhoště je překrásný rozhled  na celé České středohoří i masiv Krušných hor. Za příznivého počasí je možno pozorovat  i soutok Labe a Vltavy u Mělníka. Z rozhledny je vidět celkem osm zákrutů řeky Labe, od města Štětí až ke zdymadlům na Střekově.

Stříbrník (též Červený vrch)  patří k nejzazším výběžkům Českého středohoří. Od roku 1911 stojí na jeho vrcholu dřevěná chata, kterou zde vybudoval místní odbor Klubu českých turistů. Součástí chaty je i dřevěná  rozhledna. Turistům se z ní naskytne pohled na Louny, Doupovské hory a Krušné hory s Klínovcem. K severu je možno pozorovat vrcholky Českého středohoří a na východě výhled uzavírá hrad Hamburk.

březen – říjen

So, Ne, svátky

Asi 100 metrů nad úrovní obce Kryry u Podbořan byla  v letech 1905-1906 místními občany postavena mohutná, 27  metrů vysoká cihlová rozhledna, která byla v roce 2000 zrekonstruována. Po zdolání jejích 121 schodů je odměnou krásný výhled na nejvyšší horu Krušných hor  Klínovec i na České středohoří s Milešovkou. Rozhledna je přístupná omezeně  pouze v letní sezoně.

Na Hněvíně stával středověký hrad, který byl na přání měšťanů v 17. století zbořen. V roce 1900 byla na jeho místě vystavěna kamenná rozhledna s přilehlou restaurací. Z věže, na kterou se vystoupá po 96 schodech, je pěkný výhled nejen na město Most se známým mosteckým autodromem, ale i na masiv Krušných hor a České středohoří. V nedávné době oba objekty prošly rozsáhlou rekonstrukcí a jsou opět přístupné veřejnosti.

šestnáctimetrová věž, která byla poprvé otevřena v srpnu roku 1902, prošla v poslední době celkovou generální opravou. Znovuotevřena a  zpřístupněna veřejnosti byla v červnu roku 2002. Vysvěcení  stoleté rozhledny se zúčastnil Vladyka Kryštof, arcibiskup pražský, hlava pravoslavné církve. Ve vstupním prostoru rozhledny je otevřena stálá expozice  fotografických prací. Na rozhledně je umístěna kamera, která sleduje aktuální počasí.

V krásném parku zámku Krásný Dvůr se nachází  novogotický templ z roku 1820.  Tento templ byl navržen jako unikátní rozhledna a zároveň památník Karla Schwarzenberga, vítězného vojevůdce rakouské armády v bitvě u Lipska.
Rozhledna je veřejnosti nepřístupná.

Tuto malou, jen 8 m vysokou kamennou rozhlednu, nechal v roce 1933 postavit německý horský spolek Gebirgsverein a nazval ji po svém předsedovi Alexandru Erbenovi.  Rozhledna má 37 schodů a po jejich vystoupání se  naskytne pěkný výhled na  vrchy a kopce obklopující Ústí nad Labem, jakož i na údolí řeky Labe s hradem Střekovem.